
1. Jak jste se z jižní Moravy dostal do Kladna?
V polovině 80. let jsem se přestěhoval za svou ženou na Kladno a začal jsem zde pracovat. Tam kde žiji a pracuji, jsem doma, tuto krajinu miluji a fandím jí a lidem zde žijícím. Kladno mám opravdu rád a fandím veškerému kladenskému dění.
2. Jak jste se dostal k archivářské práci v oblasti sportu?
Čistě náhodou. Mám rád sport, který jsem ze zdravotních důvodů nemohl provozovat. Doma jsem si dělal různé přehledy a tabulky a sport jen sledoval. Manželka se mou zálibou pochlubila v kanceláři fotbalového SK, kde byl zrovna přítomen bývalý kladenský fotbalista a československý reprezentant Honza Suchopárek. Ten jí doporučil, abych zašel do Okresního archivu, kde je i sportovní část, kterou vede Josef Jágr. Navštívil jsem ho a domluvili jsme se na spolupráci. Pepík se sportovním archivem zabýval více jak 60 let. Jeho oddělení je uznáváno odborníky po celé republice. Kladno dosud jeho zásluhy dostatečně neocenilo. Po smrti Josefa Jágra pokračuji v jeho práci já.
4. Můžete nám stručně přiblížit knihy o jižní Moravě, které nedávno vyšly?
První knihu „Je to jedna dědina“ jsem tvořil jako vzpomínku na svou rodnou vísku Nové Sady – osada Březina. Není to žádné umělecké dílo, ale soubor příběhů, fotografií, dokumentů, historií rodů, lidových zvyků, činností spolků a také historie místní školy. Je to taková mozaika mapující dějiny těžce zkoušené vesnice na Vyškovsku. Druhá kniha se zabývá vesnicí o tři kilometry dále, kam jsem chodil do měšťanské školy a má název „Drahany a region“. Zabývá se historií, zvyky a vzpomínkami na městys Drahany a také na 33 dědin, které byly za války úplně vystěhovány a byly používány Němci jako cvičiště vojáků před nasazením na východní frontu. Po válce byly dědiny silně poškozeny a spousta původních obyvatel se neměla kam vrátit. Velká část regionu přišla o svoje původní obyvatelstvo a už se nikdy z válečných ztrát nevzpamatovala. Na této se podílel grafikou můj přítel Kladeňák Jaroslav Zelenka. V současné době pracuji na tématech zabývajících se Kladnem.
Luboš Hora-Kladno