Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Jaroslav Hroch

5. 2. 2016

Brigády rozhodly o jeho zaměstnání

Jaroslavu Hrochovi z Kladna je teprve 25 let. Vyučil se automechanikem v Novém Strašecí a pak si ještě udělal dvouletou nástavbu a získal tak maturitní vysvědčení. Jako automechanik však nikdy nepracoval. Při studiu nástavby dělal po celé letní prázdniny brigádu v kladenském bezbariérovém středisku META, které je určeno především vozíčkářům. „Brigádničil jsem dvakrát v organizaci Speciální pečovatelská služba, z.s. a pomáhal zaměstnancům. Práce se mi líbila i mě bavila, a to nakonec rozhodlo,“ vzpomíná Jaroslav Hroch na počátky.

Jaroslav HrochJaroslav Hroch

Když se mladý muž po maturitě rozhodoval o svém budoucím zaměstnání, nemyslel jen na finanční ohodnocení, které by měl jako kvalifikovaný automechanik jistě vyšší. Je velmi sympatické, že dal přednost méně výnosné, ale smysluplnější práci pečovatele u postižených lidí. V kladenské Metě pracuje už čtvrtým rokem. Protože se jedná o fyzicky náročnou práci - manipulaci s vozíčkáři - provádějí ji na rozdíl od jiných podobných pečovatelských organizací především muži. V kladenské organizaci je jich celkem pět. Že jde o fyzicky náročnou práci, svědčí fakt, že někteří vozíčkáři váží přes 100 kilogramů. U těch nejtěžších se pak při manipulaci používá speciální manipulační zvedák..

Práce pečovatele ho baví i vnitřně naplňuje

„Moje práce spočívá především v manipulaci s vozíčkáři, kteří jsou vesměs ubytováni v bytech našeho bezbariérového střediska Meta. Jedná se o přesuny postižených klientů z lůžka na invalidní vozík a naopak, přesuny na WC i do vany a podobně. Postižených klientů máme asi 50. Někteří z nich lehčí přesuny sice zvládají sami, ale většina je odkázána na pomoc pečovatele,“ objasňuje pan Jaroslav. V Metě pracuje na dvanáctihodinové pracovní směny od 7 do 19 hodin denní a od 19 do 7 hodin noční. Provoz organizace musí být nepřetržitý, a tak se pracuje denně ve dne v noci včetně sobot, nedělí i všech svátků. „Při nočních směnách provádíme i pravidelné kontroly v bytech vozíčkářů, jestli někdo právě něco akutně nepotřebuje,“ vysvětluje. Po finanční stránce není práce pečovatelů dostatečně ohodnocená. Pan Jaroslav Hroch si ale nestěžuje. „Vůbec nelituji toho, že jsem po maturitě nezačal dělat automechanika. Práce pečovatele mě nejen baví, ale pomoc postiženým lidem mě i vnitřně naplňuje a uspokojuje,“ konstatuje pan Hroch. Jak je vidět i někteří mladí lidé dávají smysluplné činnosti přednost před penězi. A to je moc dobře..

Text i foto: Luboš Hora -–Kladno

Naši partneři:

HelpnetGreen Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2025 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |