Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Jiří - Život na invalidním vozíku.

14. 10. 2012

Jedenačtyřicetiletý Jiří Holovčák z Kladna se i přes vážný handicap snaží žít plnohodnotným životem. Osud k němu nebyl zrovna přívětivý. Od narození je postižen dětskou mozkovou obrnou a má tak vážné problémy s rovnováhou a koordinací pohybů, že je celý život odkázán na invalidní vozík. Přesto svůj životní úděl nese více než statečně.

Jiří - Život na invalidním vozíku.

Vždycky pracoval

,,V dětství jsem pravidelně se svou nemocí jezdil do lázní, ať už do Teplic nebo do Janských Lázní v Krkonoších a to obvykle na šest až osm týdnů. Tam jsem absolvoval lázeňskou rehabilitaci,“ vzpomíná Jiří na minulost. Základní školu vychodil v Jedličkově ústavu v Praze a poté úspěšně vystudoval gymnázium pro podobně postižené v Bratislavě. Po maturitě se vrátil do Kladna a prakticky okamžitě začal pracovat. ,,Začínal jsem jako manuální pracovník v družstvu invalidů DISK v nedalekém Buštěhradu, pak jsem přešel do kladenské METY, kde jsem pracoval asi dva a půl roku na počítači,“ uvádí J. Holovčák. Následovala práce doma rovněž na počítači pro jistého soukromého podnikatele. V roce 1999 se však do objektu METY vrátil a tam pomáhal zhruba rok dobrovolně a zadarmo občanskému sdružení Speciální pečovatelská služba /dále jen SPS/ a poté byl v tomto o.s. normálně zaměstnán na poloviční pracovní úvazek. V SPS začínal jako účetní, ale v roce 2007 povýšil do funkce statutárního zástupce a předsedy. V této funkci pracuje dodnes a v podstatě řídí chod celé organizace. ,,Za naše občanské sdružení jednám například na úřadech, vystupuji na veřejnosti, podávám projekty a pomáhám i shánět sponzory,“ uvádí Jiří. Nutno poznamenat, že ve své funkci se dokonale orientuje. ,,Jsem velmi vděčný našim pečovatelům, kteří mi pomáhají umístit na invalidní vozík, nebo lůžko, stejně jako s oblékáním a částečně i s hygienou,“ pochvaluje si Jiří.

Aktivní i ve volném čase

Velmi aktivně a užitečně dokáže Jiří Holovčák vyplnit i svůj volný čas. Už od 15 let hraje soutěžně šachy, přičemž v roce 2004 byl platným členem družstva, které získalo titul mistrů republiky tělesně postižených. Kromě toho má i celou řadu jiných zájmů, jak kulturních, tak z oblasti sportu. ,,Občasně navštěvuji kladenské divadlo, věnuji se četbě, sleduji televizi. Poměrně často navštěvuji jako divák fotbalové i hokejové zápasy Kladna a byl jsem se podívat například i na tenisovém daviscupovém utkání České republiky se Srbskem v Praze,“ říká Jiří. Hovoří i o svých dalších zálibách. Kladenák Jiří Holovčák je prostě více než přesvědčivým příkladem toho, že i člověk zdravotně závažně handicapovaný může žít v podstatě normálním plnohodnotným životem.

Dětská mozková obrna (DMO) je označení pro soubor poruch vývoje motorických oblastí mozku nebo jejich jiné poškození v raném stádiu vývoje. Důsledkem jsou zejména poruchy hybnosti. DMO není chorobou nakažlivou, ani dědičnou. Rodič si této poruchy všimne teprve tehdy, když je pohybový vývoj dítěte opožděn nebo se začne opožďovat. Velmi často to bývá po zhruba prvním půlroce života. Tato choroba je důsledkem určitého poškození mozku, zejména hypoxii. Může vzniknout během jednoho ze tří následujících období: v těhotenství, při porodu, v prvních měsících života dítěte.

DMO je choroba, která se nedá vyléčit. Dá se však pomocí léčby dosáhnout zlepšení podmínek a životních možností dítěte, což většinou příznivě ovlivňuje kvalitu jeho života. Lékařské pokroky posledních let a hlavně pokroky v léčbě postižených s DMO vedly k tomu, že dnes již mnozí z těch, kteří byli včas a správně léčeni, mohou vést téměř normální život.

Naši partneři:

HelpnetGreen Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2025 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |