Lidi například používají roušky na jedno použití několik dní, vůbec je ani nedesinfikují ani nevyměňují. V tom případě by snad bylo lepší používat textilní nebo šátek a každý den ho 5 min vyvařit nebo vydesinfikovat, protože jinak lidé s těmito rouškami fungují jako roznašeči infekce. Je nutné pokaždé po návratu domů nebo před jídlem si alespoň jednu minutu mýt ruce - hřbety rukou, dlaně, prostory mezi prsty, špičky prstů a potom event. vydesinfikovat. Desinfekce nenahrazuje mytí rukou, to je nutné vždy. Myslím, že toto by se mělo nějak lépe vysvětlit a zdůraznit, stejně tak jako mytí ovoce a zeleniny mýdlem a opláchnutí nebo omytí krabic potravinových výrobků. Lze to dělat jarem nebo mýdlem, případně je někam uložit na 2-3 dny – během této doby z nich virus sám zmizí. Na plastu, papíru apod. vydrží až 2-3 dny. Nebo dát krabice na sluníčko – virus ničí větrání, změny teplot, sluneční záření. Důležité je dodržování karanténních opatření v souladu s tím, co je vyhlášené.
Určitě není dobré zveličování a panika. Ve srovnání s ostatními celosvětovými infekcemi jako je tuberkulóza nebo spalničky, které mají daleko větší počet obětí, to není tak zlé. Lidi je potřeba uklidňovat. Pro novináře to jsou skutečně žně, mají o čem psát. O utrpení a nemocích chudých např. v Africe se tolik nepíše. Panika má opravdu negativní dopady na psychiku lidí. Namísto paniky by bylo na místě se uklidnit, maximálně chránit nemocné a starší dodržováním karanténních opatření a základních hygienických pravidel. Mladší a zdravější měli myslet hlavně na ně a uvědomit si, že tím, že „jsem frajer či frajerka“ a o sebe se nebojím, mohu ublížit někomu starému a nemocnému.
Příklad: Nedesinfikuju si roušku na jedno použití, občas na ni šáhnu, roznesu infekci na regály v supermarketu, tam si na to sáhne starý člověk. To samé s kašláním, dotýkáním se tyčí v MHD. Sáhnu si na infikovaný povrch, potom zase na něco jiného. Virus se šíří dotykem vzduchem na vzdálenost 1-2 metry a kontaktem.
Jak velice hezky říká paní primářka Adámková, vedoucí antibiotického centra VFN, časem se COVID -19 zařadí mezi úplně běžná onemocnění a přestaneme se ho bát, budeme se proti němu očkovat. Naprosto stejné je to s chřipkou, vůbec se jí nebojíme, ani se proti ní neočkujeme. Já také ne. Existují různé názory na to, jak je očkování účinné. Po tom, co jsem nyní vyslechla, se asi další rok nechám naočkovat. Funguje to. Očkuje se proti 4 kmenům chřipky, takže i přes to, že virus mutuje, tj. v průběhu šíření infekce mění svoji podobu, vakcína se většinou "strefí" do aktuální podoby viru a účinkuje.
Sleduju různé zprávy na netu i v televizi, měla jsem problém s tvrzením jednoho z nejvýznamnějších německých virologů a posléze německé kancléřky Merkelové, které si nesmírně vážím, o tom, že se v Německu očekává 50 až 70 procent nakažených, tedy, že nákaza postihne miliony lidí. Vyděsilo mně to, hledala jsem odpovědi. Jedná se o matematický model v dlouhém časovém horizontu. Neznamená to, že zrovna teď onemocní v Německu miliony lidí.
U naprosté většiny lidí nákaza proběhne buď tak, že si jí vůbec nevšimnou, nebo bude mít mírné příznaky. Teď jde o ochranu slabších jedinců v naší populaci. Riziko, že normální zdravý jedinec v mladším věku vážně onemocní, je naprosto minimální. Na životě jsou ohroženi lidé, kteří jsou již jinak vážně nemocní. Kvůli nim se snažíme šíření onemocnění maximálně zpomalit, aby bylo pro ně dost plicních ventilátorů a také dost personálu k jejich obsluze a další zdravotní péči.
NAŠI ZDRAVOTNÍCI, HASIČI, POLICISTÉ A DALŠÍ NEMYSLÍ NA SEBE A SNAŽÍ SE POMÁHAT, ČASTO I S NASAZENÍM VLASTNÍHO ZDRAVÍ. JSOU PŘETÍŽENÍ, ČASTO VYČERPANÍ. TO, ŽE NEMĚLI OCHRANNÉ POMŮČKY, TEDY ANI ROUŠKY, A PŘESTO PRACOVALI, JE SKUTEČNĚ HROZNÉ. MAJÍ MŮJ OBDIV. MÁME VCELKU VELICE DOBRÝ SYSTÉM ZDRAVOTNICKÉ PÉČE VČETNĚ MORÁLKY LÉKAŘŮ, OCHOTNÝCH ZA MINIMUM PENĚZ PODÁVÁT NAPROSTO ÚCTYHODNÉ VÝKONY. NA COVID-19 JSME VE SROVNÁNÍ S JINÝMI ZEMĚMI, NAPŘ. ITÁLIÍ, CELKEM DOBŘE PŘIPRAVENI.
Jana Peková
