Katka Málková
Hospitalizace a těžká diagnóza
Po pouhých 14 dnech studia však již byla poprvé hospitalizována v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích. I když se ke studiu psychologie ještě vrátila, nakonec je ze zdravotních důvodů nedokončila. Při první hospitalizaci určili lékaři její chorobu jako neurózu. To by ještě nebylo tak zlé, ale její skutečná diagnóza je jiná. V jejím případě se totiž jedná o schizoafektivní poruchu. To však poznali psychiatři až při její druhé hospitalizaci. „Trpěla jsem silnými depresemi a zároveň se dostávala do manických stavů,“ vysvětluje své problémy Katka. Musela ukončit studium a poté pracovala jako pokladní v supermarketu. V jejím životě pak následovaly další ataky nemoci i další hospitalizace na psychiatrii. „Postupně jsem se léčila v Psychiatrických nemocnicích v Praze, v Sadské u Nymburka i Dobřanech u Plzně. Odtamtud mě znovu převezli do Bohnic, kde mi patrně nejvíce pomohli. Hlavně radikální změnou léků. Potom jsem už žádnou vyloženou ataku nemoci neprodělala,“ říká Katka. Při hospitalizaci jí byl také přiznán invalidní důchod III. Její stav se natolik zlepšil, že se znovu pustila do studia na vysoké škole, obor angličtina. V roce 2013 studium úspěšně ukončila a získala titul bakalář.
Chce být prospěšná
V současné době je Katka Málková skutečně až mimořádně aktivní. Nespoléhá na nízký invalidní důchod, ale snaží si přivydělat a především být prospěšná svému okolí. Pracuje na částečný úvazek jako peerka v nemocnici v Bohnicích a tamtéž v Peer klubu jednou týdně vyučuje angličtinu pro pokročilé, provádí korektury anglicky psaných dotazníků pro firmu Auto Škoda Mladá Boleslav. Překládá z angličtiny a protože má literární nadání, zkouší i psát. Zcela dobrovolně píše úvodníky pro časopis NotaBene a spolupracuje též s neziskovou organizací Dobré místo, kam přispívá na web Lidé mezi lidmi svými články. „Článků bych chtěla psát víc, ale svými dalšími aktivitami jsem tak vytížená, že mi na to prostě nezbývá čas,“ přiznává Katka, která je sice psychicky nemocná, ale svou mimořádnou aktivitou je pro společnost mnohem užitečnější než většina zcela zdravých lidí.
Text: Luboš Hora-Kladno
