Na konferenci s charakteristickým názvem „Jde to. Společně zpátky do života,“ mluvili o sobě, o své práci, úspěších i problémech jak lidé žijící se schizofrenií a jejich blízcí, tak lidé, kteří se jim snaží pomáhat. Vedle lékařů, terapeutů a sociálních pracovníků bylo ve skupině lidí z pomáhajících profesí i několik peer konzultantů, kteří pomáhají svým kamarádům a rodičů, kteří se sami zasadili o vznik potřebných služeb. „Pro mě je tím největším úspěchem, že se nám podařilo propojit odborníky s lidmi, kterých se onemocnění schizofrenií nejvíc dotýká, tedy samotnými pacienty a rodiči,“ říká hlavní organizátorka konference Gabriela Drastichová.
Prostor k vlastní prezentaci, získání informací a navázání kontaktů využilo během pražské konference více než sto dvacet účastníků konference. O tom, jak se daří či nedaří přispívat k lepšímu životu psychiatrických pacientů, mluvilo ve třinácti plánovaných vystoupeních nejméně dvacet lidí. Zastupovali různé organizace, profese, zkušenosti a také životní příběhy.
Práh a Dotyk
Po šestnácti letech existence se brněnské Sdružení Práh, které v roce 1999 začínalo s jednou chráněnou dílnou, pěti pracovníky a čtyřmi klienty, může pochlubit tím, že v roce 2015 poskytuje 42 pracovníků přímou péči 455 klientům. Práh se zaměřuje na poskytování podpory lidem s duševním onemocněním při naplňování přání samostatně bydlet, vzdělávat se, pracovat, využívat volný čas, hledat přátele, umět pečovat o svoje zdraví a najít opět smysl a význam svého života. Snaží se také prosazovat a hájit práva klientů a jejich nejbližších, podporovat svépomocné aktivity a zlepšovat vztah veřejnosti k lidem s duševní nemocí.
Na chráněných pracovních místech v naší organizaci pracuje 74 lidí. Na otevřeném trhu u spřátelených firem zaměstnáváme sedm lidí. Vytvořili jsme systém podpory člověka od nízkoprahového místa po zaměstnání na otevřeném trhu. Člověk začne na nízkoprahovém místě – může přijít kdykoliv a zkoušet si cokoliv. Pak se přesouvá se na tréninkové místo a může využít profesních kurzů (číšník, administrativní pracovník, uklízeč, zahradník, prodavač, šička, kuchař). Následuje pracovní místo na zkoušku u nás a pak třeba chráněné místo, kde ho budou chtít,“ říká vedoucí služeb komunitní péče Mgr. Jiří Šupa, Ph.D. Sdružení Práh podle něj poskytuje asistenci klientům, kteří se chtějí uplatnit na otevřeném trhu práce. „Zaměřujeme se i na lidi bez předchozí pracovní rehabilitace. V naší organizaci máme také pět peer konzultantů a vzdělali jsme další, kteří jsou zaměstnáni jinde“ uvádí Jiří Šupa.
V Jihomoravském kraji se lidem, kteří onemocněli schizofrenií, věnuje také obecně prospěšná společnost Dotyk II. „Začínali jsme v roce 2008 jako rodičovské sdružení. V té době měl náš syn už několik let nemoci za sebou a s manželkou jsme si prožili svoje, vlastně tři roky jsme nemohli pořádně spát. Scházeli jsme se v Brně a zpočátku jsme si jen tak vzájemně pomáhali. Rodičovská skupina měla ale jednu velkou výhodu – zformulovala potřeby služeb pro lidi s vážným duševním onemocněním,“ říká ředitel Mgr. Josef Svoboda – speciální pedagog, který se léta věnoval sluchově postiženým a jiným lidem s handicapem. Po onemocnění syna využil své profesní zkušenosti i pro práci s mladými lidmi, kteří prošli psychotickým onemocněním.
K založení Dotyku II a vytvoření originálního modelu sociální rehabilitaci pro osoby s chronickým duševním onemocněním, motivovala Josefa Svobodu spolupráce s brněnskou psychiatričkou MUDr. Martou Holanovou. „Ujasnili jsme si, co potřebují lidé nemocní schizofrenií a jak by měla vypadat sociální služba, která by jim mohla pomoci. Žádná podobná však na trhu sociálních služeb neexistovala,“ uvádí Josef Svoboda. Služba sociální rehabilitace podle něj pracuje na základě vlastních metod podpory a pomoci, vyzkoušených a ověřených v rodičovské skupině. Pracovní tým je tvořen vysokoškolsky vzdělanými odborníky a lidmi, kteří mají vlastní zkušenost se schizofrenií a doplnili si vzdělání rekvalifikací na pracovníky v sociálních službách. „Tuto terénní sociální službu jsme založili v roce 2012, a v současnosti funguje v celém Jihomoravském kraji,“ říká Josef Svoboda.
Lomikámen, Green Doors a Bona
O podporu lidí s duševním onemocněním se snaží i berounský Lomikámen. Posláním této nestátní nezisková organizace je poskytováním sociálních služeb zaměřených na obnovu a získávání sociálních, pracovních dovedností a osvěta v oblasti duševního zdraví prostřednictvím kulturně vzdělávacích akcí. „Cílem služby sociální rehabilitace „Re-start“, je posilovat soběstačnost lidí s duševním onemocněním při zvládání běžného života a to tím, že jim poskytneme prostor a podporu pro nácvik potřebných sociálních a pracovních dovedností,“ uvádí terénní pracovnice Martina Doležalová.
Sociální rehabilitaci „Re-start,“ poskytují v Lomikámenu ambulantní i terénní formou. Zahrnuje podporu v bydlení (podporu udržení se v přirozeném prostředí uživatele služby), pomoc při finančním hospodaření, doprovody, návštěvní službu v bytě uživatele služby, zprostředkování či asistence při hospitalizacích, jednání s ošetřujícími lékaři, podporu při organizaci volnočasových aktivit, základní sociální poradenství, nácvik dovedností při hledání zaměstnání v nechráněných pracovních podmínkách i nácvik dovedností pro práci v nechráněných pracovních podmínkách.
Bezpečný a podnětný prostor k udržení, prohloubení či získávání sociálních a pracovních dovedností poskytuje lidem s duševním onemocněním sociálně terapeutická dílna „Jiná káva“. Hosté berounské kavárny a vegetariánské restaurace Jiná káva, kde se pravidelně pořádají různé výstavy a koncerty, si už zvykli, že jim skutečně dobrou kávu, domácí zákusky a kvalitní jídlo připravují a servírují lidé s duševním onemocněním.
Průkopníkem a největším provozovatelem tréninkových kaváren, které poskytují zaměstnání a pracovní rehabilitaci lidem s vážným duševní m onemocněním, je pražská nestátní nezisková organizace Green Doors, která svým klientům nabízí komplexní podporu v oblasti přípravy na práci. Pacienti hospitalizovaní v Psychiatrické nemocnici Bohnice mohou využívat tréninková i aktivizační místa v Klubu V. kolona. Tréninková pracovní místa (obsluha u baru, úklid) nabízí také Café Na půl cesty, nejstarší a vůbec první tréninková kavárna pro schizofreniky u nás. S podporou terapeutů zde mohou klienti získávat potřebné dovednosti a návyky po dobu jednoho roku. V tréninkové restauraci Mlsná kafka pracují klienti na pozicích pomocný kuchař a pomocný barman už bez pomoci terapeutů. Podpora fungování v přirozených pracovních podmínkách (směny čtyřikrát až pětkrát týdně, možnost krátkých a dlouhých směn, práce během svátků i víkendů) má formu individuálních schůzek s pracovním terapeutem.
Návrat lidí, kteří si prošli vážným duševním onemocněním, ke spokojenému životu, není možný bez zajištění bydlení. Nabídkou chráněného bydlení nebo podporou samostatného bydlení přispívá k opětovnému začlenění lidí s duševní poruchou do společnosti a o zkvalitnění jejich života při zachování důstojných životních podmínek obecně prospěšná společnost Bona. „Chráněné bydlení s vyšší mírou podpory nabízíme dospělým lidem s duševní poruchou ve čtyřech domech, kde je celkem 56 míst. Podporu samostatného bydlení, s nižší mírou podpory, využívají klienti žijící v bytech na Praze 8, kde máme celkem 46 míst,“ říká Magdaléna Štochlová, která Boně, o.p.s. pracuje na pozici metodik, intervizor. Zhruba šedesáti klientům žijícím na území Prahy poskytuje Bona také sociální rehabilitaci.
V Praze to nekončí
Projekt je určen pro nemocné schizofrenií, rodinu a blízké těchto pacientů, rodičovská a pacientská sdružení, dále pak pro odborníky v oboru psychiatrie a poskytovatele sociálních služeb pro duševně nemocné. „Začali jsme pražskou konferencí, ale její menší obdoby plánujeme i na jiných místech České republiky, například v Brně, v Hradci Králové, v Opavě, v Táboře nebo v Berouně. Soustředíme se na regiony, ve kterých existuje základna různých pacientských a rodičovských sdružení i poskytovatelů sociálních služeb. Rádi bychom vytvořili prostor, kde by se setkali všichni zúčastnění, ujasnili si, jakou péči kdo poskytuje a nastartovali vzájemnou komunikaci,“ uvádí Gabriela Drastichová.
Josef Gabriel
