„Tvrdila jsem, že to bude etnokoncert, asi proto, že se mnou zpěvačka Nami Halingten kdysi chodila na seminář Hra na etnické nástroje, ale určitě i kvůli indiánsky znějícímu názvu kapely Tree Spirit, tedy stromový duch, a zároveň asi i proto, že jsem naposledy byla v Páté koloně, kde se dnes koncert konal, na spontánním bubnování. Pak se ukázalo, že jsem spíš měla dát na to, že mi kdysi Nami říkala, že má ráda psytrance, a netahat tam kamarády, kteří asi jako většina lidí nemají rádi techno. Ačkoli sama Nami po koncertě tvrdila, že se o psytrance nejedná, nýbrž o ambient, tato složka se tam zajisté nezapře – přece jen o víkendu vystupují Tree Spirit na festivalu psytrance Bio De Janeiro,“ říká Katka Málková a dodává, že nejspíš pravda bude tak trochu všechno.
Přibližně padesát návštěvníků koncertu přilákala do V. kolony nejspíš právě alternativní image Tree Spirit. Jejich inspirací jsou sny a meditace, ve své tvorbě používají recyklovatelné a k přírodě šetrné materiály a myšlenku DIY (Do it yourself česky doslova „udělej si sám“) tak „berou na dřeň.“ Moderní kultura DIY, jako forma politického protestu proti průmyslově vyráběnému oblečení, konzumnímu způsobu života a praktikám firem a ĺá Coca Cola, by tak mohla být další škatulkou, do které lze Tree Spirit narvat. „Etnické prvky bychom mohli nalézt v popředí, kde se nacházel velký buben a zpěvák a zpěvačka. Jejich zpěv by bylo možné zařadit k různým etnickým kulturám. Texty se často zakládaly na indických mantrách, buď přímo v sanskrtu, nebo česky či anglicky, například: ´Óm trjambakam jadžamahe sugandhin pušti vardhanam urvárukamíva bandhanam mritjormukšíja mámritát,´ což je mantra oslavující tříokého Šivu a prosící o zdraví a nesmrtelnost. Zpěv manter zněl velmi autenticky obzvláště když je zpěvák vyluzoval hrdelním zpěvem,“ tvrdí Katka Málková.
Další vrstvou kapely byli dva DJové na pozadí hlavního děje, kteří podmalovávali zpěv a hru na buben elektronickou hudbou. V další vrstvě se na zeď za kapelou promítaly abstraktně-přírodní vizualizace, které po cestě narazily na zpěváky a promítaly se i na ně. „Tím, jak obrůstali liánami, listovím a květy, vznikali z nich stromoví duchové a oddaně ctili jméno kapely. Pár lidí pařilo a šlo to dobře, blázni na pavilonech zatím dávali liškám dobrou noc. Za okny nepozorovaně ustával déšť a stromům, které před ním chránily kolemjdoucí, skončila šichta,“ zasnila se Katka Málková. Před půlnocí skončila šichta i pro personál kavárny. Tvoří ho většinou lidé se zkušeností s psychotickým onemocněním a pacienti bohnické nemocnice, kteří zde cvičí své základní pracovní a sociální dovednosti.
-ok-
