Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Libuše Böswartová

13. 8. 2015

Po celoživotní dřině teď pohodlí a spokojenost

Pražské rodačce Libuši Böswartové bude v listopadu letošního roku 78 let. Již přes dva roky žije v Domově pro seniory v Kladně, v ulici Františka Kloze. Zde se cítí spokojená. „Když mě sem o vánočních svátcích v roce 2012 přeložili, zvykala jsem si jen pomalu. Ale pak jsem si zvykla natolik, že dnes už by nikam jinam nechtěla,“ říká paní Libuše. Když se chce odtud vypravit na delší vycházky po městě nebo do parků, musí používá tzv. chodítko, protože má silné bolesti v kyčlích.

Libuše Böswartová

Šťastné manželství a těžké ztráty

Paní Böswartová v 16 letech otěhotněla a porodila syna, ale s manželem Zdeňkem se vzali, když jí bylo osmnáct. Ač se brali velmi mladí, jejich manželství bylo šťastné a vydrželo 54 let. Nebýt toho, že manžel na počátku nového tisíciletí zemřel, mohli dnes slavit zlatou svatbu. Společně vychovali syna a dvě dcery. „Syn zemřel asi před 10 lety, nedlouho po manželovi, na náhlé prasknutí slepého střeva. Manžel byl již léta v plném invalidním důchodu se srdcem a měl voperované celkem 4 by-passy, syn ale zemřel zcela nečekaně a náhle. Časem vše aspoň částečně přebolelo, ale stín v srdci při vzpomínkách na tyto události stále je,“ svěřuje se paní Böswartová . Naštěstí jí zůstaly ještě dvě dcery. Oběma je dnes přes 50 let a obě ji pravidelně v domově navštěvují i s potomky. Paní Böswartová je již řadu let babičkou pěti vnoučat a prababičkou tří pravnoučat.

V domově mi nic neschází

Paní Libuše pracovala jako dělnice na tehdy významné vlakové zastávce Kamenné Žebrovice. Byla to dřina, protože vykládala vagóny. „Ve starším věku se začaly objevovat silné bolesti v kyčlích a přidaly se i psychické potíže, zejména ze samoty v malém baráčku. Dcery mi dovážely nákupy z města a později si mě jedna vzala k sobě do bytu v panelovém domě v Kladně,“ vzpomíná paní Libuše. Ale ani tam to nebylo to pravé. Dcera i zeť byli celé dny v práci, a tak byla zase sama. Nakonec se rozhodla odejít do seniorského domova. „Mám pokoj i se sociálním zařízením. V blízkosti se najde řada lidí se kterými si mohu přátelsky pohovořit. Nejsem v domově v ničem omezována, kdykoli si můžu vyjít na procházku. Nemusím se vůbec o nic starat - jídlo mi přinesou až na pokoj, pomohou s úklidem pokoje, zařídí vyprání, vyžehlení i drobné opravy ošacení. Takže co mi schází,“ pochvaluje si paní Böswartová. Zalíbily se jí také nejrůznější akce, které Domov pro seniory v Kladně často pořádá. Třeba každoroční letní zahradní slavnost s pěkným programem, hudbou i pohoštěním, autobusové výlety nebo soutěže s ostatními Domovy pro seniory v okolí. A má dost času a klidu na své koníčky, kterými jsou pletení, sledování televize, četba nebo procházky.

Text i foto: Luboš Hora

Naši partneři:

HelpnetGreen Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2025 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |