Lucie Nováková
Neshody s partnerem
Do mimořádně pohledné dívky by jste vůbec neřekli, že by snad mohla mít nějaké psychické problémy. Chová se zcela přirozeně, bez sebemenších nápadností. „Před lety jsem o svou první hospitalizaci požádala sama,“ vzpomíná Lucka na první zkušenost s psychiatrií. Důvodem byly deprese a úzkosti, jejichž příčinou byly neshody v partnerském vztahu s tehdejším přítelem. „S přítelem jsem se pak rozešla a přibližně rok docházela na psychiatrii ambulantně. Po čase jsem si našla nového přítele a vše bylo v pořádku. Po roce jsem mohla s pravidelnými návštěvami psychiatra zcela přestat,“ uvádí pohledná dívka.
Jako zbytečná a nepotřebná žena
Problémy podobného charakteru jako při první hospitalizaci se však po několika letech objevily znovu – neshody s partnerem, ke kterým se přidaly potíže v zaměstnání (posměch a pomluvy od spolupracovníků) a v neposlední řadě i potíže ve styku s rodiči. Její psychika je výrazně křehká a citlivá. „Trpěla jsem pocity méněcennosti, cítila jsem se zbytečnou a nepotřebnou ženou s nenaplněnými ambicemi,“ svěřuje se Lucka. Postupně se dostala do stavů, kdy se vyloženě stranila lidí. To už se znovu odhodlala k návštěvě psychiatra a zanedlouho se ocitla v psychiatrické léčebně podruhé. „Mým hlavním cílem je dát se psychicky do pořádku, urovnat vztahové problémy s přítelem i rodiči. Mám už rozjednané nové zaměstnání, a tam bych chtěla dobře vycházet se spolupracovníky. Pobyt v Sadské mi velmi pomohl. Je tady skvělý přístup lékařů i personálu k pacientům a mnozí spolupacienti z mého oddělení dokáží též pomoci. Všem, kdo mě psychicky podporovali, z celého srdce děkuji,“ uzavírá mladá žena, která se už pomalu chystá domů.
Text i foto: Luboš Hora| Deprese je stav psychicky projevující se dlouhodobě pokleslými náladami jedince, pocity beznaděje a bezvýchodnosti. Dotyčný pociťuje často úzkost a osamocenost, pocity bezcennosti nebo viny, malou sebedůvěru, únavu, zhoršené soustředění a má problémy s pozorností. Reakce na tento stav mysli je však silně vázána na typ osobnosti. Dotyčný může být podrážděný, agresivní a zlomyslný, nebo naopak unavený, tichý a klidný. Většinou mizí reakce na radostné podněty a jedinec se může okolí jevit jako cynik. Na pozadí deprese bývá většinou nevyváženost chemického prostředí v mozku. Pak stačí dlouhodobý stres, nahromaděné problémy nebo nějaké silné trauma. Deprese se léčí antidepresivy, jejich účinek je ovšem diskutabilní. Lidé postižení depresí mají také tendenci překračovat povolené denní dávky a často je zapíjejí alkoholem. Krom alkoholu a cigaret se tito lidé uchylují také k užívání dalších psychotropních a omamných látek, nejčastěji se jedná o marihuanu a v menším měřítku také o tvrdé drogy. Depresivní porucha postihuje asi 3 % populace. Kolem 70 % jedinců v depresi má sebevražedné myšlenky, ale před okolím nebezpečí sebevraždy většinou bagatelizují. 15 % lidí trpících depresí spáchá sebevraždu. Úzkostné poruchy se řadí k neurotickým poruchám. Jsou často vysilujícími chronickými poruchami a vyskytují se buď od raného věku nebo je náhle spustí určitá událost. Nastupují nebo se zhoršují v období stresu. Protože jde o neurotické poruchy, není u úzkostných poruch narušeno vnímání reality (na rozdíl od psychotických poruch jako je např. schizofrenie) a chování neporušuje sociální normy. Člověk postižený touto poruchou si uvědomuje nesmyslnost svých pocitů. Přesto není schopen jim čelit a ovládat je. V důsledku této poruchy může dojít k ovlivnění každodenního života, u těžších případů i ke zhoršení pracovního a společenského uplatnění, někdy i k sociální izolaci. Úzkostné poruchy jsou poměrně rozšířené. Během života jimi trpí v nějaké formě více než 15% populace. Původ mají buď v dětství nebo vznikají následkem nějaké události, důležitou roli může sehrát také dědičnost. Úzkostné poruchy mají často chronický průběh (trvání delší než 3 měsíce) . |
