
Zhoršení zdravotního stavu
Hned na počátku vysokoškolského studia se její psychický stav výrazně zhoršil.K dřívějším problémům se přidaly i stavy apatie, a navíc se začala vyhýbat kontaktu s lidmi. „Asi po půlroce jsem studium ukončila a vrátila se domů do Prahy,“ uvádí Marta. Při stále se zhoršujících problémech byla poprvé v životě nucena navštívit ambulantní psychiatričku. Ta jí nasadila léky a poslala na vyšetření k psychologovi. Konečná diagnóza byla jistě velmi nepříjemná – schizofrenie. Marta byla celý rok v pracovní neschopnosti, pravidelně chodila na kontroly k ambulantní psychiatričce a navíc absolvovala delší ambulantní skupinovou psychoterapii v pražském Ondřejově. V roce 2005 jí byl přiznán invalidní důchod III. stupně. Ale na další život nijak nerezignovala. Právě naopak. Nejprve tři roky studovala Vyšší odbornou školu JABOK. Studium úspěšně dokončila s titulem dis. Nikdy nespoléhala pouze na pobírání invalidního důchodu, ale vždy se snažila si k němu přivydělávat prací, především na různých brigádách. Potom začala studovat na Evangelicko – teologické fakultě Univerzity Karlovy - obor Pastorační a sociální práce. I toto studium úspěšně dokončila s titulem bakalář. ,,Při tomto studiu mi hodně pomáhaly konzultace ve středisku BAOBAB, které se zaměřuje na pomoc lidem s duševním onemocněním,“ vysvětluje Marta.
Vlastní rodinný život a současné zaměstnání
Marta i přes své psychické onemocnění dokáže žít normálním rodinným životem. . V roce 2014 se seznámila se současným partnerem a narodil se jí první syn. Přitom krátce před porodem byla poprvé a doposud jedinkrát hospitalizována v psychiatrickém zařízení. O dva roky později se narodil druhý syn. Marta je v současné době na mateřské dovolené, ale jak je jejím obdivuhodným zvykem, i nyní nespoléhá jen na příspěvky od státu a snaží se aspoň na částečný úvazek pracovat. Od března letošního roku je zaměstnána ve spolku Dobré místo, který sídlí v areálu Psychiatrické nemocnice Praha - Bohnice. Pracovními dny jsou pro ni víkendy. „Pracuji s právě hospitalizovanými psychiatrickými pacienty. Práce mě baví a jsem ráda, že pacientům mohu poradit v nesnázích díky vlastním zkušenostem s psychiatrickým onemocněním. Pracuji zde o víkendu a během pracovních dní ještě brigádně pomáhám v chráněné dílně pro podobně postižené pacienty. Vyrábíme tam různé dárkové předměty. Mým nejbližším cílem do budoucna je zůstat v Dobrém místě a více se do jeho činnosti zapojit,“ uzavírá mladá sympatická žena.
Luboš Hora – Kladno