– Zdravotně-sociální portál – www.Lidemezilidmi.cz • Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Mezinárodní zkušenosti ze sociální rehabilitace

10. 12. 2013

V pátek 29. listopadu zavítali do služby sociální rehabilitace Camino, vedené Charitou Vsetín, nizozemští experti z města Eindhoven, kde sídlí organizace Stichting De Boei. Setkání se uskutečnilo v rámci mezinárodního projektu „S uživateli sociálních služeb a nizozemskou expertízou k systémovým změnám“. Z celkových sedmi zahraničních hostů byl jedním z nich zakladatel organizace Stichting De Boei. pan Hans Marechal, který za své dlouholeté zásluhy v oblasti psychiatrie nedávno obdržel řád nizozemské královny. Přijel také velmi uznávaný psychiatr Dr. Remy Roest (vedoucí psychiatr centra duševního zdraví z regionální nemocnice GGZ Oostbrabant), který patří mezi propagátory a kouče bostonského modelu psychiatrické rehabilitace. Mezi hosty byli také nizozemský expert Drs. Siebo Hakse a supervizorka Drs. Yvette Bommelje. K účastníkům setkání patřili pracovníci mezinárodního projektu z organizace Iskérka o. p. s. z Rožnova pod Radhoštěm, spolupracovníci a klienti Camina.

Výstupy mezinárodního projektu představila jeho manažerka Ing. Alena Vašků. Poté zazněly velmi silné výpovědi dvou peer pracovníků, kteří sdělili své životní příběhy, jak s nemocí bojovali, co s ní zažili a jak se z ní dostali. Pro klienty a pracovníky Camina to bylo velmi přínosné a povzbudivé. Právě peer pracovníci - lidé se zkušeností s duševním onemocněním - mají nejlépe prožitou osobní zkušenost a v Nizozemsku už zcela běžně fungují nejen v neziskových organizacích, ale také v psychiatrických léčebnách. Není se čemu divit, protože si svou nemoc prožili na vlastní kůži, naučili se s ní žít a navíc pomáhají ostatním na základě své zkušenosti. Pan Christ Wesenbeek je toho vzorným příkladem. Je totiž zakladatelem peer-konceptu a iniciátor akademie Markieza-vzdělávací institut pro peer pracovníky a klientskou participaci.

Setkání se účastnila také ředitelka Charity Vsetín Věra Dulavová. Vládla zde příjemná atmosféra a nové informace a podněty byly pro nás všechny velkým povzbuzením a nadějí pro další spolupráci.

Dana Mičolová,peer pracovník Camina Charita Vsetín

Dana Mičolová

Bydlím v menším městě nedaleko Rožnova pod Radhoštěm v krásném prostředí Beskyd – na Severní Moravě. Mám ráda přírodu, již od malička chodím ráda na hřiby. S oblibou sleduji nebe a jeho měnící se obrazce. Mám ráda sport, který mě povzbuzuje k životu. V mládí jsem hrála házenou, na základní a střední škole jsem chodila do běžeckého oddílu. Chodila jsem na různé běžecké závody. Nejvíce na přespolní běhy.Už v mladém věku jsem ráda jezdila na kole a to mně zůstalo dodnes. Bez kola bych nemohla fungovat. Později jsem si oblíbila amatérské focení a točení na kameru. Velmi jsem si oblíbila cestování. K tomu se pak přidala práce s diktafonem. Počítač je mojí velkou zálibou. S tím spojené tvůrčí psaní. To je asi ten nejlepší „KŮŇ“ v životě, kterého jsem si velmi oblíbila. Psaní beru jako svoji terapii, díky níž si myslím, že se uzdravuji. Nejraději dělám rozhovory se zajímavými lidmi nebo s lidmi s nějakým hendikepem.

V roce 2004 jsem začala chodit do o. s. Iskérka – www.iskerka.cz, které sídlí v Rožnově pod Radhoštěm. Tohle sdružení mně v životě velmi pmohlo. Nejvíce její pracovníci – zakladatelka Iskérky – paní Blanka Mikolajková a Miroslav Kadlubiec (www.iqle.cz). Těmto lidem budu navždy vděčná za jejich moudré rady do života. Pomohlo mně však řadu dalších lidí. V Iskérce o.p.s. jsem byla zapojena do 2. mezinárodních projektů. Měly název: "Se zkušenostmi z De BOEI do sociální firmy" a "S uživateli sociálních služeb a Nizozemskou expertízou k systémovým změnám". Díky těmto projektům jsem se zúčastnila 3 pracovních stáží v pátém největším městě Eindhoven v Nizozemí. Také jsem byla aktivně zapojena do projektu "Symbióza" se stejnojmenným kurzem "Symbióza" - kurz redakční práce a komunikace s veřejností.

Nejvíce mně však poslední dobou pomáhá víra v Boha, protože hodně lidí mě v životě zklamalo a ublížilo. To je asi to nejlepší v životě, co jsem mohla potkat. Byla jsem od mala věřící, ale řekla bych spíše spící nebo hledající křesťan. Největší zlom byl asi v polovině roku 2008, kdy jsem díky milované TV NOE našla víru v Boha. Tam vznikal i začátek mé tvorby v tvůrčím psaní. V roce 2008 jsem začala dělat dobrovolnickou službu KANOE (kamarádka NOE- pro TELEVIZI DOBRÝCH ZPRÁV - více na webu www.tvnoe.cz).

Doporučit dál:

Naši partneři: