Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Michaela Spálenková

8. 10. 2018

Našla své místo v životě

Pražská rodačka třiačtyřicetiletá Michaela Spálenková žije v hlavním městě celý život. Po ukončení střední školy pokračovala tři a půl roku ve studiu na Vyšší odborné škole sociálně pedagogické a teologické JABOK v Praze. Její další studijní aktivitu přerušila mateřská dovolená. Dnes je Míša matkou tří dětí. Po skončení mateřské dovolené studovala na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Studium úspěšně dokončila s titulem bakalář. „V té době jsem už pracovala na poloviční úvazek ve škole pro sluchově postižené v pražských Radlicích. Byla to pro mě hodně zajímavá práce a ráda na ni vzpomínám. Poznala jsem, že neslyšící lidé mají svou vlastní specifickou kulturu“, uvádí Míša, která se při této pracovní příležitosti naučila i znakový jazyk.

Michaela SpálenkováMíša vpravo se spolupracovnicí

Práce u lidí s duševním postižením

Další zaměstnání si našla v karlínském Fokusu. Nejprve ovšem musela Míša projít výběrovým řízením, což se jí podařilo a byla zařazena do komunitního týmu Fokusu jako sociální pracovnice. „Na konci roku 2016 se celý tým stěhoval do nového působiště v pražských Bohnicích, kde se spojil se zdravotním týmem z Psychiatrické nemocnice Bohnice, a vzniklo tak první Centrum duševního zdraví pro Prahu,“ vzpomíná sympatická žena. Od května letošního roku zastává Míša funkci vedoucí sociálních pracovníků v nově vzniklém Centru duševního zdraví pro Prahu 9. „Moje práce spočívá především ve vedení týmu sociálních pracovníků. Společně se učíme, o čem je naše práce a předáváme si zkušenosti. Hlavním smyslem CDZ je přitom všemožná snaha o to, aby lidé s duševním onemocněním mohli žít spokojený život tam, kde chtějí a nemuseli být dlouhodobě hospitalizováni v nemocnici. Snažíme se také pomoci lidem, kteří jsou propuštěni po dlouhodobé hospitalizaci, aby v běžném životě zvládli svůj návrat domů pokud možno bez větších potíží,“ vysvětluje Míša.

Aktivní sportování

Ve svém volném čase se Míša aktivně věnuje sportu. Však by jí také nikdo nehádal její skutečný věk, ale minimálně o 10 let méně. „Chodím si zaběhat, jezdím na kole a trénuji na hřišti v PN-Bohnice s místním týmem, který tvoří bohničtí současní i bývalí pacienti i zaměstnanci našeho CDZ,“ říká Míša. Výše uvedený tým často startuje na nejrůznějších turnajích pro lidi s duševním onemocněním u nás i v zahraničí. „Hrála jsem asi na pěti turnajích. Kromě České republiky jsem se s týmem podívala i do Německa a Anglie,“ uvádí sportovně založená žena.

Ve své práci našla smysl života

Míša pracuje s lidmi, kteří jsou postižení, často už od dětství. Je jedno, zda se jedná o lidi neslyšící nebo lidi s duševním onemocněním. Finanční ohodnocení pro ni není tím nejdůležitějším faktorem při výběru pracovní pozice. Chce především pracovat s lidmi. „Moje práce mě hodně baví. Každý člověk je jiný a každý také potřebuje jiný přístup. A právě to mě přitahuje. Ráda vyslechnu životní příběhy lidí, jejich tajné sny a přání i plány do budoucna. Práce s lidmi mě zajímá a vnitřně naplňuje. V současné době si nedovedu představit, že bych měla dělat něco jiného,“uzavírá žena, která má zároveň v nejbližší době završit své studium na Evangelické teologické fakultě UK titulem Mgr. Tahle obdivuhodná žena své místo v životě našla.

  • Míša zcela vpravo
Text a foto: Luboš Hora-Kladno.

Naši partneři:

HelpnetGreen Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2025 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |