Nevýhodu své polohy kompenzuje Dendrit Kafé mnoha plusy. Jednak je to skutečnost, že zde přes den zpravidla najdete volný stůl, častými návštěvníky jsou především studenti z Pražské vysoké školy psychosociálních studií, která sídlí v druhém křídle budovy. Další devízou kavárny je její cenová dostupnost i pro chudé invalidní důchodce. Ne snad, že by tu káva byla výrazně levnější než jinde, ale dostanete ji s prvotřídním servisem. V létě také oceníte možnost objednat si ve džbánku vodu se šťávou. Večer se kavárna zpravidla zaplní a místní ji znají také z toho důvodu, že si zde mohou zakoupit kvalitní stáčená vína a odnést si je do svých domovů. Avšak nejen moldavským vínem, svijanským pivem a sýrovými toasty živ je člověk. Kafé Dendrit tvoří také menší kulturní centrum nejbližšího okolí, když zde probíhají výstavy, cestovatelské večery a v současné době se tu dokonce pravidelně promítají filmy z festivalu Jeden svět.
Na slovíčko s barmanem
Protože je Dendrit Kafé mimo jiné tréninkovou resocializační kavárnou, může se vám stát, že se o vaše pohodlí bude starat Zbyněk Švarc (39 let). Tento vystudovaný inženýr má podobně jako další zaměstnanci kavárny diagnostikovanou duševní poruchu. Po delším pobytu v Bohnicích nastoupil na radu svého psychiatra Martina Jarolímka do tamějšího Klubu V. kolona, známé tréninkové kavárny obecně prospěšné společnosti Green Doors. Zde strávil půl roku prací v kuchyni a dělal zde de facto také číšníka. Ještě než postoupil k barmanské práci, došly místní terapeutky k názoru, že je jeho cesta sociální rehabilitace v podstatě zakončena. Natolik se jim zdál pevný ve svých pracovních návycích. Doporučily mu pokračování v Dendrit Kafé, které už jedenáctým rokem provozuje pražská organizace Eset-Help. Zbyněk nachází na své nové práci jediný nedostatek: a tím je skutečnost, že klientem programu může být pouze na krátký čas. Po prvním měsíci, který je tréninkový, s ním Eset-Help uzavřel dohodu o provedení práce na 150 hodin. Za každou odpracovanou hodinu mu náleží odměna ve výši 48 korun, něco si však vydělá i na spropitném. Může se zdát, že je to pro člověka, který pro mobilního operátora programoval sítě, přece jen trochu málo. Zbyněk se na to však tímto způsobem nedívá. „Přiznávám, že je mým snem si najít v budoucnu opět práci v oboru a pan doktor Jarolímek mě v tom podporuje, přesto jsem tady v kavárně velmi spokojený, a kdyby to bylo možné, vydržel bych tu i déle,“ říká Zbyněk Švarc a pokračuje: „Není to složité. Musíte se naučit točit pivo, pracovat s kávovarem, udělat toast, ale na tom vážně nic není.“
Otevřeně o duševních nemocech
Sociální pracovnice Jana Šímová přebírá nyní nově odpovědnost za chod celé kavárny. Přestože jejím povoláním je pomáhat klientům – barmanům, musí zvládnout i práci provozní. Klienti se tu střídají v tříhodinových směnách a zpočátku je Jana s nimi. Když si dodají odvahy, nechává je v celé kavárničce samotné a věnuje se práci v kanceláři. Pro každý případ mají klienti po ruce zvonek, kterým Janu nebo jejího kolegu Michala mohou přivolat. „Diagnózy našich klientů jsou různé, většinou z okruhu psychotických onemocnění, ale i poruch osobnosti. Naše hosty na to upozorňujeme v úvodu nápojového lístku, i když víme, že je to citlivá informace. Chceme říci, že jsme něčím zvláštní a pomáháme lidem,“ říká Jana Šímová, která zde pracuje na většinový úvazek a zároveň dokončuje studium oboru Studia občanského sektoru na Univerzitě Karlově. „Když se někdo uchází o tréninkovou práci u nás, zatelefonujeme nejprve jeho psychiatrovi s otázkou, zda je pro něj zkušenost v naší kavárně vhodná. Po kladné odpovědi přistoupíme k přijímacímu pohovoru a klienta zaměstnáme. Pravidla naší služby nejsou přísná, ale jsou situace, kdy můžeme spolupráci předčasně ukončit. Například na doporučení psychiatra při zhoršení zdravotního stavu nebo při závažném porušování pravidel. Vždy se však snažíme zjistit co nejvíc o důvodech porušení pravidel a zda to není něco, na čem by klient potřeboval v průběhu rehabilitace v kavárně pracovat (např. včasná docházka apod.). Většina našich klientů je velice motivovaná a celý program dokončí,“ pokračuje Jana Šímová a dodává: „Naši zaměstnanci jsou zvyklí pracovat pod vedením sociálního pracovníka a připraveni řešit běžné situace za barem. Spolupráce s jinými tréninkovými kavárnami není nijak neobvyklá, v případě, že mají o našeho klienta zájem třeba v partnerské organizaci Green Doors, mohou se s ním přijít seznámit k nám a tím se naváže na rehabilitaci v kavárně nějakou další službou. Samozřejmě je zde také možnost pokračovat v nějaké z dalších služeb zaměstnávání u nás v Eset – Helpu.“
Dendrit Kafé je otevřeno každý den od 11 do 22 hodin, po páté hodině zde podobně jako v jiných tréninkových kavárnách pracují barmani, kteří nejsou klienty sociální služby. Pro aktuální informace o kulturním programu sledujte facebookovou stránku kavárny.
