V tu chvíli někdo zazvonil. Rychle si oči otřela a šla ke dveřím. Otevřela. Když nikoho neviděla, nahlídla ještě na schodiště. Nikdo. Jenom na rohožce přede dveřmi seděl pes a smutně se na ni díval. „A ty jsi kdo? Čí? Kdo tě tady zapomněl?“ promluvila na chlupáče. Už – už chtěla zabouchnout dveře, když si všimla, že pejsek je celý mokrý a chvěje se zimou. „Asi ses ztratil, viď. Tak pojď dál. Osuším tě a přečkáš tady tu chumelenici,“ zvala ho do bytu. Když pejska vytřela hadrem do sucha, stočil se do klubíčka a usnul. Uvařila si čaj a načala krabici sušenek. Už několik let na Vánoce ani nepekla. Pro koho taky? Ten jeden dva kousky, co snědl syn ke kávě, raději koupila. A ona si každý rok koupila krabici sušenek, vánoční čaj a voňavou svíčku. Ne jako kdysi, když manžel ještě žil a syn byl malý. Zasnila se. To bývaly krásné Vánoce.
Najednou měla pocit, že se na ni někdo upřeně dívá. „Áá! Úplně jsem na tebe, pejsku, zapomněla,“ rozpomněla se na svého hosta. Vstala. Ze skříňky vytáhla dvě misky. Do jedné napustila vodu, do druhé nakrájela kousek kabanosu, co si původně koupila k večeři. „Pojď, na!“ Než se otočila, byly obě misky prázdné. „No jo, kdo ví, kdy ses ztratil. Už jsi měl hlad i žízeň, viď. Neboj, jak přestane chumelit, půjdeme hledat tvoji rodinu,“ slíbila.
Na druhý den chodili spolu chvíli po sídlišti, ale pejsek se nezastavil ani u jednoho domu, ani v jednom nepoznával svůj domov. Začala se teda ptát kolemjdoucích, jestli ho neznají, jestli neví, komu patří. Lidi jen krčili rameny a kroutili hlavou. „Ano, to je Tim!“ vykřikla jedna malá holčička. Pak ale zesmutněla: „Oni ho vyhodili. Už ho nechtějí, prý je starý. A mně ho maminka nedovolí.“
Krutý osud – vyhodit někoho z domu jenom proto, že je starý. A ještě k tomu v zimě, v chumelenici. Když přišli zpátky k jejímu domu, pejsek zůstal stát a smutně se na ni koukal. Netušil, co s ním teď bude a měl strach. Přišlo jí ho strašně líto, rozuměla mu. I ona je stará, i ona je sama. Otevřela dveře: „Pojď domů, Time. Na Vánoce by neměl být nikdo sám.“
Věra Schmidtová
