Teorie chaosu
Jak říká předseda sdružení Hynek Trojánek, Ramus se dosud do značné míry spoléhal na teorii chaosu. Není zde tedy žádná pevně daná struktura ani hierarchie, sdružení zatím nepřipomíná vzrostlý strom, ale skutečně spíš větev, která se plaví po hladině řeky. Pokud jste kolemjdoucí, možná upoutá vaši pozornost, tonoucímu ale může zachránit život. Většina lidí z o. s. Ramus pochází z Prahy. Protože neexistuje žádné středisko, setkávají se lidé s ním spojení různě po kavárnách nebo při víkendových akcích. Ty jsou zpravidla pořádány až pro čtyři desítky lidí, samotné jádro Ramusu pak tvoří zhruba desítka organizátorů. I když, slovo organizátor, asistent nebo klient se tu moc nepoužívá, důraz je kladen na pouhé spolubytí – mezi lidmi se nečiní velké rozdíly na základě rozdělení rolí.
Zatím se nikdo neutopil
Vyvstávají otázky, jak je to vůbec možné. Jen hrstka lidí z Ramusu studuje obory jako speciální pedagogika či sociální práce. Asistentky a asistenti se nabalují samovolně a žádné specifické vyškolení na asistenta neprobíhá. Staňte se asistentem v Ramusu a nikdo vám neřekne, co máte dělat. Je to na vás. Pojedete na letní tábor a nebude předem rozhodnuto, zda budete většina času někoho tlačit na vozíčku, hrát pro ostatní na kytaru či štípat dřevo. Vstoupíte do nějaké situace, jako byste byli hozeni do vody, a předpokládá se, že budete tak či onak plavat. A velké nehody se zatím nestaly, neutonul se nikdo, i když někteří museli být z těch či oněch důvodů vytaženi z řeky.
Letní tábory
Na počátku Ramusu byla parta lidí, která jezdila na letní tábory pořádané jihočeským občanským sdružením Proutek. V roce 2009 tato parta zjistila, že by ráda pořádala víc akcí, než jen letní tábor a rozhodla se založit občanské sdružení. V současné době pořádá Ramus dva letní tábory: jeden týdenní, určený zejména pro starší účastníky akcí, kde si všichni platí stejnou cenu a připomíná tedy spíše situaci, kdy parta přátel vyrazí spolu někam do přírody. Druhý tábor je čtrnáctidenní, zde neplatí asistenti za účast nic. Kromě letních táborů pořádá Ramus každý měsíc jednu větší akci: víkendový výlet mimo Prahu či například jednodenní procházku Prahou. Větší akce doplňuje hudebně-dramatický kroužek, který se koná každý týden již od zrodu sdružení. Jak ale lidé, pro které o. s. Ramus tyto aktivity pořádá, pomalu stárnou, začíná se uvažovat i o dalších možných činnostech, například o chráněném zaměstnávání či roadtripech do zahraničí.
Pronajímají dodávku
Ramus se stále obejde téměř bez jakýchkoli finančních prostředků na svou činnost, všechny akce, které sdružení pořádalo, se zpravidla samy pokryjí z příspěvků těch, kvůli nimž byly podnikány. Přesto už sdružení uspořádalo různé benefiční akce a obracejí se na něj i nečekaní sponzoři. I díky tomu má ve svém majetku modrou dodávku Ford Transit 300L, kterou také pronajímá za relativně nízké ceny. Dodávka tak není jen skvělým pomocníkem na letních táborech, ale také zdrojem příjmů na samotný provoz sdružení.
Zážitkové akce
„Na táborech je pro nás důležitý především zážitek kolektivu. Nemáme příliš jasně definované zvláštní postupy, jak se k tomu kterému člověku chovat třeba v závislosti na jeho postižení. Naším cílem není a asi ani nemůže být někoho někam posouvat nebo měnit. Dá se říct, že děláme zážitkové akce a naše kouzlo spočívá v tom, že se u nás setkávají nejrůznější lidé. Jedeme tam s tím, že jsme parta lidí a všichni se tak nějak staráme o sebe navzájem, nikoho do ničeho nenutíme a záměrně pracujeme s prvkem chaosu, kdy se všechno samo řídí. Práce s klienty (snažíme se tomu slovu vyhýbat) probíhá samozřejmě a živelně, nemáme to nějak podchycený,“ popisuje obvyklý průběh táborových pobytů Hynek Trojánek.
Dobrovolnost cti netratí
Jak popisuje Hynek Trojánek, je to takový systém, kdy se lidé nejvíc naučí. Sami vidí, že je něco potřeba udělat, není třeba jim to ukazovat. Každý z nových asistentů si svou roli postupně hledá, což je situace velmi podobná skutečnému životu. O asistenty na tábor má Ramus každoročně nouzi, zatím se však vždy podařilo je sehnat. Sdružení je dnes ohroženo především stárnutím svých kmenových členů, kteří dokončují vysoké školy a hledají si zaměstnání. Mají tedy logicky méně času, který by mohli dobrovolně sdružení věnovat. „Zároveň je to ale příležitost pro transformaci, které se Ramus v současné době usilovně věnuje a dumá nad ní. Z mnoha důvodů je prostě nevyhnutelná,“ komentuje současnou situaci Hynek Trojánek. Přesto by asi byla škoda, kdyby se Ramus proměnil v tradiční občanské sdružení s vlastní kanceláří, na kterou je třeba shánět prostředky, kde se jen dá, a to za cenu velkých ústupků. Svoboda a nadšení, zároveň zvýšená míra tolerance a dnes obzvlášť nezvyklý respekt k chaosu a přirozenému plynutí událostí, to jsou jen některé prvky v jedinečné atmosféře tohoto občanského sdružení.
