Terapeutická skupina s Mgr. M. Šťastným (vlevo)
VOR je občanské sdružení pro podporu a péči o duševně nemocné lidi. Historie tohoto sdružení je přibližně třináctiletá. Na počátku, v roce 1998, byl pilotní projekt Matra II, který byl zabezpečován holandským ministerstvem zahraničních věcí. V první vlně se snažili podporovat neziskové organizace, ve druhé vlně se rozhodli podpořit psychiatrické léčebny. Tehdy vznikl denní stacionář při psychiatrické léčebně v Jihlavě, kde v rámci projektu vybudovali keramickou dílnu, arteterapeutickou dílnu atd. „Tak vzniklo i občanské sdružení VOR, které mělo být jakousi nadstavbou léčebenské a stacionární péče,“ říká Mgr. Martin Šťastný, psycholog, který patřil mezi zakladatele VORu a od počátku v něm pracuje. „Veškeré aktivity tohoto sdružení jsme zabezpečovali zpočátku dobrovolnicky. V rámci projektu jsme měli možnost účastnit se stáží v Holandsku, kde komplexní péče o duševně nemocné opravdu dobře funguje,“ chválí Mgr. Šťastný. Odtud čerpali inspiraci pro založení OS VOR. V roce 2000 začali vyjednávat s Městským úřadem v Jihlavě o tom, že by potřebovali nějaký objekt, kde by mohli zřídit centrum denních aktivit. Město jim vyšlo vstříc a za částku 100 000,- Kč jim odprodalo zchátralou budovu poblíž centra města. Když se podařilo sehnat další finanční prostředky, nic nebránilo tomu, aby započala demolice původního objektu a poté výstavba komunitního centra. Financování pak probíhalo přes různé projekty, především z Evropské unie a SROP – společný regionální operační program a také přes různé dárce, např. z řad farmaceutických firem. V roce 2006 proběhla kolaudace a v následujícím roce mohl VOR začít reálně fungovat. Na financování provozu se nejvíce podílí MPSV, krajský úřad a město.
Toto občanské sdružení poskytuje službu sociální rehabilitace, jejímž posláním je podporovat a zvyšovat soběstačnost a samostatnost duševně nemocných lidí. Mgr. Šťastný zajišťuje krizovou poradnu a vede terapeutické skupiny sociálních dovedností, které poskytují klientům skupinovou podporu a aktivitu, umožňují jim, aby mohli mluvit o sobě a svých problémech, získat nějaké sociální dovednosti, vyzkoušet si asertivní komunikaci atd. „Při skupinách se snažíme přemýšlet o určitém problému, jak k němu přistoupit, jak získat nějakou podporu a řešení. Pak je důležitá také zpětná vazba, jestli se podařilo tomu člověku obstát,“ objasňuje Mgr. Šťastný náplň své práce.
Dále OS VOR nabízí pracovní rehabilitaci formou chráněného pracoviště v kavárně, při úklidu a v recepci, při nichž se uživatelé služeb zdokonalují ve svých dovednostech a zvyšuje se jejich šance uplatnit se na trhu práce nebo nalézt jinou smysluplnou, pravidelnou činnost. „Práce v kavárně mě baví. Setkávám se tu s lidmi, mohu si popovídat, naučila jsem se pracovat s kávovary a obsluhovat zákazníky,“ říká klientka, která pravidelně do VORu dochází. „Také chodím do kreativní dílny, kde vyrábíme výrobky pomocí různých výtvarných technik. Nedávno jsme pletli misky z pedigu, malujeme obrázky na tašky, vyrábíme bižuterii z fima nebo využíváme ubrouskovou techniku,“ dodává. Vedoucí kreativní dílny, p. Renata Nápravníková uvádí: „Mým přáním je, aby o tuto službu byl stále zájem a abych si mohla vytipovat z klientů šikovné lidi, kteří by mohli třeba jednou týdně chodit do dílny pracovat na výrobcích, které jdou na prodej, a abychom tyto klienty mohli třeba i finančně za tu práci ohodnotit.“ O výrobky je totiž zájem. Prodávají se jak v kavárně, tak i na různých charitativních akcích, např. při Týdnu duševního zdraví nebo při Týdnu sociálních služeb. „Práce v kreativní dílně přináší klientům radost, smysluplné vyplnění volného času, nové poznatky a zručnost. V neposlední řadě také sociální kontakty,“ vypočítává p. Nápravníková.
Externím pracovníkem VORu je také Mgr. Štěpánek, který vede s klienty arteterapii.
Každou první středu v měsíci proběhne kavárenské setkání, na němž se klienti dozvědí informace o akcích pořádaných v daném měsíci a je to také dobrá příležitost k setkání. Každý týden je naplánovaná akce mimo centrum. Chodí se na výstavy nebo na různé akce, které zrovna aktuálně v Jihlavě probíhají. Rovněž jednou týdně je i filmový klub, kdy je možnost zhlédnout nějaký film přímo v centru denních aktivit.
Další službou, kterou OS VOR nabízí, je chráněné bydlení, které má duševně nemocné lidi podporovat a zvyšovat jejich soběstačnost, aby po ukončení pobytu mohli samostatně bydlet v přirozeném prostředí.
VOR nabízí možnost využití internetu. Několikrát také pořádal počítačové kurzy pro začátečníky nebo kurz angličtiny. Bylo zde možno cvičit kalanetiku a od září bude opět fungovat kurz orientálních tanců. Během roku se klienti mohou těšit také na výlety nebo zájezdy do Prahy, např. na muzikály nebo do divadla.
Někteří klienti přicházejí do VORu sami, zpravidla na doporučení svého lékaře nebo case manager paní V. Chovancová oslovuje psychiatry a nabízí služby VORu jejich pacientům. Třetí část klientely je z psychiatrické léčebny, kam p. Chovancová dochází na oddělení a vytipovávají se potencionální klienti. „Je ještě hodně lidí, kteří pomoc potřebují, ale zůstávají doma a jsou izolovaní. Věnují se své nemoci, mají problémy, které by se daly vyřešit terénní podporou. Jsme schopni s nimi navázat spolupráci a po dohodě s nimi je i navštívit doma. Tohle je jednoznačně směr, na kterém teď pracujeme, abychom si ujasnili, jakým způsobem dál služby poskytovat, respektive rozšířit,“ vysvětluje Mgr. Šťastný. Pracovnice občanského sdružení vycházejí také vstříc klientům při vyřizování na úřadech nebo při nákupech.
Nově vznikla spolupráce s Českou unií pro podporované zaměstnávání, kterou v Jihlavě nabízí Liga vozíčkářů. „Chceme komunikovat se zaměstnavateli a klientům poskytnout nějakou odbornou pomoc buď v jednání s agenturou či zaměstnavatelem, doprovázet je do práce, pomáhat jim při řešení problémů, které tam vzniknou. Tím bychom chtěli těm lidem, kteří chtějí pracovat, dát nějakou reálnou možnost a podpořit je nejen ideově, ale hlavně prakticky,“ informuje Mgr. Šťastný. OS bude samozřejmě reagovat i na plánovanou transformaci léčebných ústavů na ústavy sociálně zdravotní péče a na sociální lůžka.
„Důležitější než rozšiřování služeb vidím především udržitelnost projektu, zajištění financování, zvyšování kvality služeb a především terénní práci, která by odstranila bariéry mezi námi, jakožto poskytovateli sociálních služeb a mezi duševně nemocnými, kterým bychom mohli v jejich životě nějakým způsobem pomoci,“ uzavírá Mgr. Šťastný.
Kontakt:www.os-vor.cz/
