Schizofrenie je většinou takový obecný pojem, který obvykle laická veřejnost chápe jako pokrytí nebo vymezení všech schizofrenních důvodů. U těch schizofrenních poruch je jedno procento, takže to střešní pojetí je schizofrenie a schizofrenní poruchy a poruchy bludy. Čili schizofrenie je pouze střešním pojmem. Je to samozřejmě jedna diagnóza používá se jenom…Schizofrenie je duševní porucha, která zcela zásadním způsobem rozvrací život, vztahy a vědomí sebe sama, čili i identitu sebe sama, tzn. že je to vlastně duševní porucha, která zasahuje do všech složek působnosti, do všech sociálních vztahů a do všech výkonů člověka. Ten název schizo - frenie je odvozen od pojmu schizo štěpení a frenio duše. Ale tato porucha je zásadní, protože způsobuje takové rozštípení. Pod pojmem schizofrenie nerozumíme tomu rozštípení tak, že se jedná o rozštípení vědomí člověka. Jedná se jakoby o vzdálení člověka od všeho ostatního, rozštípení člověka, který onemocněl schizofrenií a reality. Reality života, reality práce, reality vztahu, čili je to duševní porucha, pro kterou je charakteristické, že se jedná o rozvrat poměrně zásadní kognitivních funkcí, tzn. rozvrat myšlení, rozvrat vnímání, je narušena schopnost emočního prožívání, emotivita a je narušené v důsledku toho veškeré chování, veškeré jednání. Nechci tím říci, že tento rozvrat intelektový, osobnostní, emoční a sociální je vždycky velký,mohutný, zásadní a trvalý.To vůbec nechci říci. Pokud vypukne schizofrenie zasahuje do všech těchto oblastí. Ovšem schizofrenie je sice fatální, dlouhodobá, mnohdy poznamenává celý život, ale například v takovém případě, že se vyskytne pouze jedna ataka schizofrenie, je tam velmi dobrá prognóza vyléčení. A to úplného. Dnes máme vynikající léky, které mají velmi málo vedlejších účinků, a v případě jediné ataky, dovedou člověka navrátit do zcela běžného života a už nikdy si třeba nemusí vzpomenout, že prodělal ataku schizofrenie. Pokud ale se ta ataka opakuje a ta období jsou různě dlouhá, tak tam už je ta prognóza horší. Tam už ten rozvrat intelektový, osobnostní, emoční a sociální je už vážnější. Můžeme říci že fatální. Když řekneme, že se jedná o psychotické onemocnění, co tím míníme ? Může být neurotické nebo psychotické v té historické kategorizaci. Psychotické znamená, že se jedná o narušení uvědomování si reality. Narušení uvědomování si plnohodnotného uvědomování si reality. Čili proto psychotické. Když je psychotické nějaké onemocnění např. schizofrenie, tak v první řadě jsou tam bludy a jsou tam halucinace. Co jsou bludy ? Ty tapety. Je tam nějaký reálný podnět, který je nějakým způsobem změněný a vnímaný jinak, ale je tam něco reálného, to jsou ty iluze a bludy. A halucinace je naprosto mimo realitu, je to představa, která se naprosto neopírá o realitu. Čili bludy a halucinace, je to charakteristické dezorganizovaný slovní projev chování, je tam porucha vnímání reality. Nemocný člověk schizofrenií je nevývratně přesvědčen o mnoha informacích, protože do jeho vědomí pronikají představy cizích hlasů, cizí bytosti a vlivy mu něco zakazují, přikazují, omezují ho a je to setrvale, takový setrvalý viník, setrvalé vniknutí do jeho vědomí a do každé myšlenky, téměř dá se říci. To zn., že je tam narušená jednolitost toho myšlení, myslících myšlenkových procesů. Proto nedochází k reálnému zpracování jinak uvědomovaných věcí z reality. Ale dochází k tomu, že ten člověk, protože člověk nemá nepřerušovaný myšlenkový proces, bývá přesvědčený o tom, že věci jsou jinak. Protože tam spolupůsobí jeho mimozemšťané, jeho hlasy, jeho zdi, které ho obklopují a zakazují mu myslet, chodit, hnout se a podobně. Ty bizarnosti jsou založeny na tom, že slyší a vidí něco, co jiní nikoliv. A je to způsobeno právě tou nemocí. Už jsem řekla, že je to jedno z nejzávažnějších onemocnění a to, že se mu říká schizofrenie rozpolcení osobnosti, je historicky vyvoláno tím, že se jedná o desintegraci psychických procesů. Základní tři formy psychotických poruch jsou schizofrenie F 20, schizotypní porucha F 21, schizoafektivní poruchy F 25, to jsou ty nejzákladnější schizofrenní duševní poruchy. O schizofrenii budeme hovořit… Schizotypní: to je taková porucha, kde se ta schizofrenie realizuje velmi bizardním způsobem a schizoafektivní porucha to je taková schizofrenie, která se současně vyskytuje s depresivní a manickou fází. Čili je ještě kombinovaná depresivní a manickou fází schizofrenie. Ovšem z těchto tří je tahle nejlépe léčitelná, nejdříve ustupují ty příznaky. Patří sem i trvalé duševní poruchy bludy schizofrenního typu, patří sem akutní přechodné psychotické poruchy. Napadla vás nějaká příčina, která může vyvolat akutní přechodnou psychotickou poruchu ? Chtěla jsem slyšet Kokain, LSD, tedy návykové látky. Indukovaná porucha s bludy. Ten pojem indukovaná znamená původní nebo spouštěcí, tzn. že někdy je indukovaná porucha s bludy něco, co silně připomíná začátek schizofrenie, ale nemusí mít pokračování. Může ale nemusí mít pokračování. Čili je to takové období několika hodinové, kdy se člověk cítí, jako kdyby měl schizofrenii. Obvykle se po krátké době rozpoutá tzv. schizofrenie dravá – plná, nebo se to už nikdy nemusí stát. Neorganické psychotické poruchy a nespecifické organické psychózy jsou rovněž spouštěné, např.neorganické psychotické poruchy mohou být součástí posttraumatické stresové poruchy. Čili nějaká zcela zásadní živelná katastrofa, může způsobit na nějakou dobu takovou derealizaci, jinakost vnímání života. Čili psychotické poruchy buď neorganické, kdyby byla ta organická psychotická porucha, tak by byla nejčastěji nebo nespecifické nejbizardnějším způsobem se objevující psychózy. Schizofrenie má skupinu pozitivních příznaků tzv. negativních příznaků, nejlépe ovlivnitelné léky, socioterapií, psychoterapií jsou právě pozitivní příznaky ty ustoupí a velmi rychle v důsledku medikace, ty pozitivní příznaky ustoupí velmi rychle, ale negativní příznaky vyhaslost emocí, oslabení vůle, neschopnost těšit se, prožívat radost, sociální disfunkce, samotářství, potulování se, nedůvěra až stihomam. To jsou takové součásti schizofrenie, které jakoby nechtěly ustoupit. A jsou předmětem dlouhodobé socioterapie. Pozitivní příznaky to jsou bludy, ty známe co to je, přesvědčení které ovlivní chování, paranoidní nebo jiný velmi nezvyklý obsah halucinace, které se nezakládají na realitě, dezorganizace myšlení a řeči, nejčastěji je to zmatená mluva. Ta zmatená mluva, když se tak trošku zaposloucháme do toho rétorického ústního projevu, tak vás na první pohled ani nenapadne, že to postrádá vnitřní kohezi a souvislost a cíl, to co schizofrenik pronáší, protože má bohatý slovník, jsou tam krásné fráze, jenom to k ničemu nevede a ten chaos toho myšlení se promítá i do struktury věcné. Zmatená mluva někdy až takové bizardní návrhy řešení problémů, s tím se setkáme velmi často u adolescentů, kteří mají takové velmi zvláštní, velmi netypické až bizardní návrhy na řešení někdy velmi běžných věcí. Takové neobvyklé řešení problémů bez ohledu na realitu, možnosti reálu. Někdy se to potýká s pseudofilozofováním, sní velmi moudře, ale postrádá to vnitřní kohezi, informační sepětí, obsah a cíl.Tomu pseudofilozofování se mnohdy říká rezonérství, je to jenom pronášení líbivých bludných celků z důvodu akustických. Někdy se setkáme mezi těmi pozitivními příznaky takovými velmi zvláštním katatóním chováním. Někdy je to mozková ztuhlost, ta katatonie se projevuje tím, že člověk se schizofrenií zaujímá takové velmi bizardní polohy a setrvává v těchto polohách. Když je to mozková ztuhlost, tak ho můžeme libovolně polohovat, změnit tu mozkobytost, změnit tu polohu aniž bychom mu nějakým způsobem ublížili nebo aniž by se on změně té polohy bránil. Je to pouze mozková ztuhlost. Mezi zvláštní podmínkování související s tím útlumem, s tou katatomií tam patří pubismus chvění řeči, oslabení vůle k jakékoliv činnosti, změně, pohybu, k čemukoliv. Oslabení k jakékoliv činnosti a to co je součástí, možná se vám to zdá divné, proč to patří mezi pozitivní příznaky, když tam patří vystupňované stavy napětí, s tím to úzce souvisí. Takže pozitivní příznaky jsou lehce ovlivnitelné, je to práce na delší dobu. Pokud chceme diagnostikovat schizofrenii, tak nám mezinárodní klasifikace nemocí docela přesně říká, které příznaky a po jakou dobu se mají vyskytovat, abychom mohli říci ty a ty příznaky vyskytujících se po tu a tu dobu znamenají, že se jedná o tu nebo jinou diagnózu. Abychom tu klasickou schizofrenii nějak diagnostikovali, tak obvykle podle té mezinárodní klasifikace nemocí, se tyhlety příznaky mají vyskytovat minimálně po dobu šesti měsíců. Pokud ty příznaky jsou pozitivní a negativní tak se vyskytují v období zhruba do jednoho měsíce, pak je to jiná diagnóza a když se vyskytují od jednoho měsíce do půl roku, ale méně než půl roku, tak jsou to jiné schizofrenní poruchy. Každopádně akutní psychotická polymorfní porucha je tato, tzn. do jednoho měsíce, příznaky delší než jeden měsíc a méně než půl roku patří mezi neorganické schizofrenní poruchy, čili pořád je schizofrenie a schizotypie a schizoafektivní porucha, zvláštní a nejtěžší porucha z této skupiny. Proč je důležité rozlišit zda-li ty psychotické příznaky jsou organického, typu psychofarmakologického, psychoidního nebo jiného důvodu, proto, že s nimi různě pracujeme. Pokud je tam alkohol nebo jiné návykové látky, pokud jsou tam nesprávně konzumované nebo nesprávně kombinované léky, tak stačí vysadit ty léky a dohlédnout na detoxikaci pacienta a ten stav nemusí být setrvalý. Proto je velmi důležité odlišovat a při práci s tím klientem pracovat vlastně s osobním příběhem vyvolávajícím příčinu. Jinak se pracuje se schizofrenikem, kde je součástí toho syndromu třeba demence. To je orgánově podmíněná schizofrenie, kde je demence, víme, že tam tu demenci něco způsobilo. Že to způsobily neurodegenerativní nemoci, buď to byla nějaká traumata např. demence boxerů po traumatě mozku a nebo to mohlo být nějaké onemocnění např. meningitida, které spustilo demenci. A podle toho důvodu se zase s tou podle té příčiny se zase s tou demencí pracuje jiným způsobem. Kdo z vás ještě ví, co je to progresivní paralýza ? Málo se používá tento termín, používá se v pravdě dneska jen v psychiatrické literatuře, takové krátké období, kdy lidé, kteří onemocněli syfilidou bylo jich v populaci velmi málo, ale v těch devadesátých letech způsoby života a nabídky obchodování s lidmi zase spustili zvyšující se trend výskytu syfilidy. Čili progresivní paralýza je syfilitické onemocnění pohlavně přenosné, které už v druhé a pak už ve třetí fázi způsobuje nevratné změny osobnosti, spouští demence a nejčastěji paranoidní typy. Neslyšeli jste skutečně tento pojem ? Takže progresivní paralýza uložte si to do svého terminologického slovníčku je důsledek syfilidy. Velmi objevné je předpoklad, že se nám bude zvyšovat množství případů ze schizofrenií, zneužíváním návykových látek, někdy se tomu říká toxická psychóza, mohou to být návykové látky a mohou to být některé jiné, většinou jedy zasahující nervový systém. Někdy se stává, že schizofrenie vytváří velmi složitý komplex závažných neurotických poruch, sedací kompulzivní porucha se vyskytuje společně se schizofrenií. Už jsem myslím mluvila o tom, že ta schizofrenie je bez hlediska druhu různá a z hlediska toho, jak probíhá. Průběh onemocnění schizofrenií neznamená, že není to jako u chřipky, první tři dny umírám a pak se vzpamatovávám a jsem zdravý, to ne, ale může se stát. Může to být i úplná remise, může to být i jako u chřipky. Úplná remise se dosahuje tehdy, kdy se u člověka objeví pouze jedna ataka, pouze jedno období, když se vyskytují všechny tyto části příznaků pozitivních a negativních o kterých jsme si hovořili. Čili úplná remise je možná, nejčastější je ale chci říci, že úplná remise při současném způsobu léčby se říká, že je téměř dvaceti procenty. To je téměř ze sta procent schizofrenií je téměř dvacet procent schopných léčit tak, že dochází k úplné remisi po jedné atace a dobré léčení a dodržování léčebného režimu a nerozvinutí těch dalších sociálních funkcí, pacient je schopen vrátit se do školy, vrátit se do práce a normálně existovat. Ale musí být disciplinovaný a nesmí mít další nemoc. Nesmí experimentovat s drogami, nesmí pít alkohol, nesmí to v životě přehánět. Musí si hlídat míru stresu, kterou je schopen se vyrovnat. Nesmí jít do adrenalinových situací. Kdy ten člověk prodělal jen jednu ataku může prožít naprosto kvalitní život bez návratu nemoci, ale musí mít celý svůj zbytek života jako takové memento. Musí si některé věci odříct. Ale kdo by si neodřekl kokain, když se vrátí schizofrenie. Kdo by si nehlídal míru stresové zátěže, kdo by skákal z nějakého věžáku, z nějakého mostu, jen aby měl nějaké vzrušení atd. Čili úplná remise je možná a je poměrně dvacet procent poměrně dobrá. Nejčastější je ale průběh chronický setrvalý, někdy průběh onemocnění schizofrenií je v takových skocích, v takových atakách remise, je za potřebí to hlídat a léčit v plném kontaktu se svým klinikem. V rámci u minulé přednášky jsme viděli, že existuje systém trvalého spojení se svým ošetřujícím psychiatrem, který navíc hlídá v pravidelných intervalech výskyt atak. Schizofrenie může probíhat se stabilním defektem, tzn. že se něco povede zvládnout ale některé z těch třeba ty negativní příznaky promítají se do emocí a do sociálních stavů, kde tam zůstávají a ovlivňují kvalitu života a zdraví, práceschopnost, schopnost vzdělání a podobně. Neúplné remise, tzn. že se povede zmírnit některé s příznaků a některé příznaky se setrvale stupňují, proto se jedná o neúplnou remisi. Čili není to schizofrenie jako výbuch sopky a pak zklidnění, nebo výbuch sopky a setrvalý rozvrat. Ten průběh může mít nejrůznější charakter. Usuzuje se, že při kvalitě současných léků jaké jsou, je pak rozhodující, jak bude probíhat dál život toho člověka, je rozhodující a závisí na tom, do jaké míry je člověk s touto nemocí jakou má rodinu a sociální zajišťovací síť. Jaké má možnosti dostupného programu v rámci svého života. Jak je disciplinovaný, jak se dovede ubránit vlivům, které by zhoršovaly jeho schizofrenii.
Schizofrenie F 20 – ta základní schizofrenie se pak liší podle převažujících příznaků, nejčastější je F 20.0, tzn. paranoidní schizofrenie, další je hebefrední, další je katatonní, další je nediferencovaná, další reziduální, poslední je simplexní schizofrenie. Těch schizofrenií je moc a z těch léků, které jsou takové nejzásadnější a nejcharakteristější léky. Paranoidní schizofrenie, co jsou to paranoidní představy, bludy a myšlenky. Tato paranoidní schizofrenie je nejznámější, nejčastější. Její průběh jsou sklony toho člověka, s ním hrají takovou hru na pronásledování, je nesmírně trvale pronásledován, někdo mu usiluje o majetek, usiluje o rodinu, někdo mu usiluje o myšlenky, krade mu myšlenky a krade mu nápady, je setrvale perzekuován a pronásledován, hlavně ale je v každé situaci velmi vztahovačný. Jako kdyby každá situace autobus a tramvaj, které jedou kolem útočili na jeho osobnostní integritu. Paranoidní je vztahovačný, kohokoliv a cokoliv ve vztahu k vlastní osobě. Má obrovskou tendenci zveličovat nepodstatné. Myslím že v tom filmu bylo několik dopravních značek, člověk s touto nemocí si z dopravní značky vybere jenom něco a to něco vztahovačně přisuzuje sobě samému. Všechno je hrozba vlastní osoby. Takže to byly bludy. Pak převažují halucinace zrakové a sluchové, z těch sluchových nejčastěji jsou v odborné literatuře interpretované slyšení hlasů, halucinací které se vyjadřují a mluví o té dotyčné osobě, o mě nemocném, hlasy si pořád o mě povídají, může to být jeden hlas i vícero hlasů. Mohou ty hlasy přicházet nahodile, ale obvykle stupňováním takového vnitřního napětí přibývá intenzity hlasů, které si ten člověk uvědomuje. Ne že by byl levý, jako když si pustíme rádio, stále někdo brebentí. Většinou přitahují ty hlasy náhle a přestože si ten člověk uvědomuje, že to není pravda, že to není realita, nedokáže ty hlasy potlačit. Nedokáže se jim vzepřít. Komentují chování člověka, něco mu přikazují, něco mu zakazují – zakazují mu myslet, zakazují se hýbat, zakazují odejít, přikazují že má jít tam a tam. Takovéto zrakové a sluchové halucinace jsou způsobené tím, že mozek člověka nemocného se schizofrenií, jak jste viděli – se tam přelévá ten dopamin. Mozek je vlastně zahlcen informacemi a ty informace v důsledku nadměrného přílivu dopaminu nejsou kategorizovány do jejich významu a důležitosti. Ale ten mozek vezme a přijímá všechny informace, nevytváří se mezi těmi informacemi stavy nadřazenosti, významnosti a bezvýznamnosti. A vlastně ty nesouvislé spoje jsou biologickým základem bludy bludům a halucinace, vzniklé působením dopaminu a serotoninu. Ten princip schizofrenie je v tom, že neuromediátory nepracují konzistentně a neumožňují mozku vytvářet reálné vztahy a asociace, chybí tam logické zpracování informace.
Hebefrenní schizofrenie, též se říká indukovaná schizofrenie, je takovou schizofrenií, která vzniká v adolescenci, má svůj základ a propuká v období adolescence. Obecně období adolescence tam jsme byli, budeme a ještě možná jsme, takové rozkolísané, hledáme svoji cestu, spoustu nesrovnalostí vytvářejí přestavby hormonální. Období adolescence je velmi náročné, končí střední škola a začíná Vysoká škola, nebo nástup do práce, je to období života, ve kterém je velká nestabilita v životě adolescentů. Mnohdy se setkáváme s adolescenty, kteří reagují ne jako děti, ale ne jako dospělí ani nemají schizofrenii, pouze jsou rozkolísaní v tom složitém světě a mnohdy si neví se sebou rady. V období adolescence ta začínající hebefrenní schizofrenie spíše připomíná rozkolísaného adolescenta a méně připomíná člověka u něhož se vyvíjí a propuká velmi vážné onemocnění. Ta hebefrenní schizofrenie je typická nevhodným a necitlivým chováním vůči okolí. S tím se setkáváme běžně u mladých. Takže nemusí to vyvolat podobu podezření. Když člověk u kterého začíná schizofrenie tak se cítí jinak, něco mu nesedí, nerozumí tomu, co se s ním děje. On to neumí říci, že začíná hebefrenní schizofrenie, jako řekne, když mu začíná chřipka. Nemá tu zkušenost, neví jak to srovnat a to je ta logická zpětná vazba, která by mu řekla jo čtyřicet horečky to je dost, to bude chřipka, třicet sedm jo to bude jenom nachlazení, nemá tam tu racionální zpětnou vazbu. Je tam chorobná náladovost, ale toto období je takové, jako když obrátíte list euforie a deprese a někdy se u těchto poruch říká, že máme adolescenční chandru u mladých v rodině. A přitom to může být adolescenční chandra, ale může to také být chorobná náladovost, která vyplývá s hebefrenní schizofrenie, začíná progresivní dezorganizace myšlení. Jsou to takové to filozofování, takové ty přemoudřelé řeči a s tím se setkáme, aniž by ten mladý člověk trpěl schizofrenií. Ale významným projevem je nelogická řeč až takový chaos ve vyjadřování. Typické jsou takové ty plané pseudofilozofické abstraktní úvahy, které k ničemu nevedou, ale s tím se setkáme…Někdy se stává, že tyto projevy jsou za projevy adolescentů, někdy se to stává. Ta hebefrenie je jako kdyby se vysmívala tomu adolescentovi jako takovému, že si neví rady, že tápe v některých věcech, nemůže se rozhodnout, bloudí v zákoutí nějakých vážných atak. Často ale se tyto projevy vyhrocují až do tzv. bizardních rozměrů, časté jsou útržkovité hypochondrické halucinace. Jsou útrobní, tzn. že hebefrenní schizofrenik má své srdce, jakoby tam měl marťana, který organizuje a řídí jeho krevní oběh. Místo střev tam má provazy, které se zauzlí a dělají mu problémy a bolesti. Telestopatické halucinace se týkají útrob a jsou to velmi bizardní představy o tom, jak vlastně celý ten útrobní systém člověku funguje. Halucinace jsou v adolescenci prchavé stále, absurdní, směšné, surrealistické. Obecně platí, že tím čím dříve takovéto onemocnění vznikne, tím zásadnější vliv a význam pro toho člověka má. Pokud vznikne schizofrenie v období adolescence, tak samozřejmě znamená to, že i jako nemoc má horší prognózu, než kdyby vznikla kolem třiceti. Ale to co je tady ještě docela zásadní, že hebefrenní schizofrenie zcela zásadním způsobem ovlivňuje dosažitelnost vzdělání a kvalifikaci člověka. Vzdělání a výsledky kvalifikace, tzn. že ta nemoc ovlivní z toho hlediska průběh života, že třeba nemá maturitu, že nezvládne Vysokou školu, že nezíská žádnou kvalifikaci a je i při dobrém léčení a dobré lepší prognóze velmi špatně uplatnitelný tento člověk. Schizofrenie a bez kvalifikace, to je vlastně dvojí velmi těžké znevýhodnění na pracovním trhu. Proto se hebefrenní schizofrenie, která nemusí být zcela zásadní obecně pro léčitelnost, proto se ale považuje za onemocnění s velmi špatnou prognózou. Z těchto dvou důvodů.
Rozpad osobnosti, neschopnost získat… Katatonní schizofrenie je na rozdíl od těch předchozích dvou poměrně vzácná a projevuje se a promítá ten rozvrat myšlení, rozvrat chování, promítá se zejména do celkové hybnosti, ovlivňuje celkovou hybnost člověka. Nezvykle krkolomné pohyby, dokáže v těchto polohách setrvat hodiny a dny, říkáme jí tutorózní katatonní schizofrenie. Velmi často s tutou tutorózní katatonní poruchou doprovázejí halucinace, někdy se jim říká aneirodní tzn. snové scénické halucinace, jako kdyby ten člověk zaujme krkolomnou polohu, setrvává v ní hodiny a hodiny a jeho hlavou jako by probíhalo nějaké divadlo. Ale snové, nereálné. Někdy je to na Marsu a někdy je to na Venuši. Těmi halucinacemi a omezením hybnosti je útlum myšlení a naopak převrat vzrušivého agitovaného neklidného chování. Takže to je fáze stuporózní, kdy tam je v určité poloze, nepohybuje se, jenom hlavou mu procházejí sny a pak ten organismus si věří, pak nastupuje fáze produktivní, kdy je to vzrušivý neklid, pobíhání po bytě, utíkají tito lidé, ztrácejí se, bloudí v prostoru atd. Je to ta fáze produktivní velmi nepředvídatelná a mnohdy i nebezpečná. Katatonní schizofrenie tím, že se omezuje celková hybnost, ta se velmi často spojuje s motismem, tzn. útlumem bludných funkcí se ztrátou řeči a negativismem pobíhání, odporování, nechuť učit se komukoliv. Někdy se popisuje to omezení tak, poloha a omezení celkové hybnosti jako mozková flexibilita, to je to co jsem říkala, že zaujme nějakou bizardní polohu, ale lze s ním polohovat a manipulovat aniž by kladl nějaký odpor, ale před tím v minulosti se tomu říkalo katalepsie – mozková flexibilita, mozková psychóza. Můžeme s tím pacientem hýbat a polohovat jej, nevnímá to negativisticky, to celkové omezení myšlení, které může způsobit pokud by tento stav trval déle odumírání mozkové hmoty. Pokud bychom tyto lidi nechali v mozkové ztuhlosti třeba měsíc, tak bychom způsobili pokud bychom se jim nevěnovali, neléčili je, nepečovali o ně, tak by tou ztuhlostí a omezeností došlo k tomu, že by začala odumírat mozková kůra. Nejdříve samozřejmě propojení, jsou řidší a řidší neuronální sítě v těch oblastech mozku, která je řídí, pouze ten pacient je ztuhlý. Musíme s ním i v této fázi pracovat.
Nejnebezpečnější je tzv.kauderova letální katatomie, která z tohoto důvodu končí mozkovou smrtí. Ty mozkové flexibility, ty mozkové katalepsie nejenom v minulosti ale i dnes představují život ohrožující stav. To je na katatonní schizofrenii nejen nejnebezpečnější stav, je to vzácná schizofrenie. Pokud se dostane tento pacient do stadia, že je vlastně ztrnulý, pro život ohrožující situaci, dvojitá nejradikálnější metoda léčby to je elektrokonzultivní terapie ECT… Vyjímečná terapie je injekční aplikace. To co jsme viděli ve filmu Přelet nad kukaččím hnízdem to je minulost, je to minulost psychiatrické péče a v současnosti se vyjímečně volí elektrokonzultivní terapie jinak medikovaná, nikoliv ECT ale chemicky. Měli bychom zmínit i atypické druhy schizofrenie – nediferencovaná schizofrenie nebo tuberova cenestopatická schizofrenie. Ta nediferencovaná schizofrenie nebo nerozlišená schizofrenie odpovídá schizofrenní poruše a nesedí pod žádným podtypem, nemá všechny příznaky, který má mít každý jiný v podtypu. Takže když se něco neví, v psychiatrii je něco nediagnostikovatelné, tak je to historie, není to dnešek. Tak se napíše, že je to schizofrenie, jako sběrný kód duševních poruch. Teď bychom mohli říci něco podobného, pokud příznaky schizofrenie neodpovídají příznakům žádného tohoto tipu, tak se diagnostikuje, že se jedná o nediferencovanou nerozlišenou schizofrenii. Léčí se ale velmi podobným způsobem. Kuberova cenestopatická schizofrenie to jsou útrobní symptomy – znaky, přesto že je to vzácná porucha, přesto bychom o ní měli vědět, protože někteří lidé se schizofrenií jsou považováni za vědomé hypochondry. Což je velice nespravedlivé. Kuberova cenestopatická schizofrenie jsou ti lidé, co si pořád na něco stěžují, tu je bolí, tam je píchá, pořád přemýšlejí o lécích, přemýšlejí o tom, která složka jídla jim udělala vředy v žaludku, proč je něco bolí apod.Tato pseudocentrická nebo hypochondrická schizofrenie má v sobě všechny možné nemoci. Je to vzácná porucha, projevuje se hypochondrickými a cenestopatickými bludy. Jsou to takoví ti chroničtí lidé. Lékařem klasické laboratorní vyšetření neprokáže nic, co by se ukázalo jako onemocnění a odlišovalo se od normy, tito lidé jsou ve velmi težké situaci, protože oni trpí vlastně schizofrenií. Bludy nabývají čím dál tím větší bizarnosti, objevují se další a další negativní schizofrenní příznaky a ty jsou velmi často spojené s takovým pocitem, že mi nikdo nepomůže. Žádný lékař, soused, partner, partnerka, rodinný příslušník mi nerozumí. Tato schizofrenie je velmi nebezpečná, tím že často končí suicidou - sebevraždou, protože se těm lidem nedostane správné diagnostiky. Často také vede k celkovému rozpadu psychiky, osobnosti. Reziduální schizofrenie má rytmy chronicity ve svých projevech, ale vyskytují se v tomto případě některé pozitivní a některé negativní příznaky schizofrenie. Je to chronické stadium duševní nemoci a vyskytují se zde převážně negativní symptomy. Aby ten člověk byl diagnostikován v této kategorii, tak musí být popsaná ta alespoň jedna psychotická ataka. Které jsou ty negativní vjemy a příznaky schizofrenie ? Patří do té sociální sféry že ? Prožívání, samotářství, člověk je stále o samotě, potuluje se…Např. když dlouho trvají oploštělé emoce, taktéž mají negativní vliv na kvalitu neuronální sítě a i objemu mozkové hmoty. Čili nesmíme být dlouho smutní, nesmíme se dlouho trápit, ty negativní emoce mají vliv na činnosti mozkové struktury. Ale trošku trápení, úzkosti, trošku strachu je naopak stimulují. Ale jenom trošku. Symplexní schizofrenie je dá se říci jednodušší, má méně příznaků, méně kompletních ataků a je charakteristická tzv.desocializací, tzn. omezováním sociálních vztahů, ale omezováním vztahů k sobě samému, tzn. omezování hygienických návyků, desorientace, potulování se po okolí, úpadkem přemýšlení. Mezi bezdomovci najdeme schizofreniků velmi velké množství, ztrácejí o ně zájem jejich rodiny, protože se potulovali, oni sami nedokáží zorientovat ve svém zjednodušeném bizardním světě, nedokáží vyhledat pomoc, nerozumí svým obtížím. Tato forma má nejhorší prognózu ze všech, přestože jsme se dočetli, že je dislektní. Ona vyvolává takovou představu, že je to taková jednoduchá forma schizofrenie. Není. Má zásadní vliv na strukturu celé osobnosti. Má velmi vysokou tendenci k ukončení života – suicidity. Velmi často se také často vyznačuje rozvíjejícími dementními projevy, nastupuje takový lehký pomalý Alzheimer násobený schizofrenií. Pozitivní příznaky u schizofrenií jsou halucinace, bludy, rozvrat myšlení ale je tady i vliv identity člověka, zájmu o sociální vztahy, sociální preference.
