Diabetes, čili zvýšená hladina glukózy v krvi, je dnes poměrně častým onemocněním,zdaleka ne jenom kvůli nesprávné životosprávě, dalším důvodem jsou časté stresy,o které není v současné nelehké celospolečenské situaci nouze. Důležitou roli hrají i dědičné faktory. „Předsedu Klubu diabetiků dělám nepřetržitě od jeho založení v roce 1991. První dva roky jsme patřili pod Svaz tělesně postižených, ale poté jsme přešli pod záštitu SPCCH o.s. V současné době máme 68 registrovaných členů. Členem klubu se může stát každý, u kterého byla zjištěna i třeba jen slabá cukrovka. Nemusí si aplikovat injekčně inzulín, ani brát léky,stačí, aby byl jen na diabetické dietě.Řada našich členů si však inzulín píchá,a to i několikrát denně,“ uvedl předseda klubu Miroslav Marousek. Diabetes se léčí třemi způsoby podle hladiny glukózy v krvi. Nejslabším diabetikům stačí pouhá dieta, silnější diabetici již musí brát léky a ti se skutečně vysokou hladinou glukózy v krvi si už musí aplikovat inzulín injekcemi.
Cukrovka, jak se jí lidové říká, je nebezpečná nemoc. U diabetiků, kteří mají hodně vysokou hladinu glukózy v krvi a píchají si inzulín, se v krajních případech může projevit i následnými zdravotními problémy - ztrátou zraku nebo nutnou amputací dolních končetin. „V současné době takového diabetika v klubu nemáme, ale asi před pěti lety jsme měli člena, kterému kvůli diabetu musela být amputována jedna noha,“ vzpomenul předseda Marousek. Pro své členy pořádá Klub diabetiků jedenkrát do roka,obvykle v říjnu, rekondiční pobyty. „Navštívili jsme při nich celkem již 14 míst. Letos v říjnu jsme byli v hotelu DIAMO ve Stráži pod Ralskem. Příští rok se patrně ve stejném termínu chystáme do hotelu KAMÝK u Máchova jezera. Tyto pobyty bývají osmidenní.Někteří z našich členů navštěvují pravidelně každý týden zdravotní cvičení v Klubu kardiaků, “ řekla místopředsedkyně klubu Jitka Plimlová.Ona sama si inzulín musí píchat čtyřikrát denně. „U diabetu záleží hodně na momentálním psychickém stavu. Když jsem v pohodě, mám hladinu glukózy kolem 3 promile,když se silně rozčílím, dokáže mi vyskočit i na 11 promile,“ doplnila paní Plimlová. Současná norma horní hranice glukózy v krvi se pohybuje kolem 5, 5 promile.
„Diabetičkou jsem 10 let. První čtyři roky mi stačilo držet dietu. Potom jsem ale musela přejít na braní léků,“ řekla mi na setkání Jiřina Nová. Podobným případem je i Marie Jiřelová, která rovněž začínala jen dietou, ale po třech letech musela začít brát léky. Inzulín si naštěstí nepíchá, ale pravidelně každé tři měsíce navštěvuje diabetickou poradnu. „Já jsem diabetikem již 28 let. Kdysi jsem býval dobrovolným dárcem krve a právě při odběrech mi lékaři zjistili silnou cukrovku. Začínal jsem hned na injekční aplikaci inzulínu. Dříve jsem si píchal inzulín 4x denně, dnes již jen 2x denně. Je to ale hlavně tím, že inzulín, který si dnes aplikuji injekcemi,je dokonalejší než ten, který jsem si píchal dřív. Potíže se zrakem ani nohama naštěstí nemám,“ svěřil se Karel Kohout.
Závěrem nutno dodat, že každoroční předvánoční setkání Klubu diabetiků se vydařilo. Jeho členové si popovídali, podělili se o své zkušenosti s nepříjemnou nemocí a domů odcházeli spokojeni a s odhodláním se svou nemocí dále bojovat
Text i foto: Luboš HoraFoto: Zleva předseda Klubu diabetiků Miroslav Marousek, místopředsedkyně klubu Jitka Plimlová, vedoucí SPCCH o.s.Blanka Lorberová.