Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Příprava a řízení projektů neziskových organizací

16. 10. 2012

Na začátku září se v Harrachově uskutečnil již 8. ročník výcviku v rámci projektu "Spolupráce uživatelských organizací a svépomocných skupin v ČR".  Akci pořádalo občanské sdružení VIDA, jehož cílem je podporovat rozvoj uživatelského hnutí a proces destigmatizace osob s duševním onemocněním. Zúčastnili se zástupci z organizací VIDA z Kolína, Pardubic, ze střediska Jordán Slezské Diakonie Třinec a z občanského sdružení Iskérka v Rožnově pod Radhoštěm.

Příprava a řízení projektů neziskových organizací

Dobrovolní pracovníci se zkušeností s duševním onemocněním byli proškoleni  v základech neziskového sektoru, projektové přípravy a řízení projektu, v řízení projektového týmu, dostali informace o sKartách a změnách, které s sebou nese nový občanský zákoník v oblasti právní subjektivity občanských sdružení. Účastníci se během výcviku rozdělili do dvou skupin, každá si vymyslela téma, na kterém chce společně pracovat. Toto téma potom zpracovala do projektu, který musí sepsat, zrealizovat, vyúčtovat a zhodnotit. Důležitým bodem výcviku je práce s týmem a spolupráce jednotlivých lidí. Pro některé z nich je to první zkušenost v životě. Tyto projekty budou zrealizovány do konce roku 2012.

www.ivida.cz

Dana Mičolová

Dana Mičolová

Bydlím v menším městě nedaleko Rožnova pod Radhoštěm v krásném prostředí Beskyd – na Severní Moravě. Mám ráda přírodu, již od malička chodím ráda na hřiby. S oblibou sleduji nebe a jeho měnící se obrazce. Mám ráda sport, který mě povzbuzuje k životu. V mládí jsem hrála házenou, na základní a střední škole jsem chodila do běžeckého oddílu. Chodila jsem na různé běžecké závody. Nejvíce na přespolní běhy.Už v mladém věku jsem ráda jezdila na kole a to mně zůstalo dodnes. Bez kola bych nemohla fungovat. Později jsem si oblíbila amatérské focení a točení na kameru. Velmi jsem si oblíbila cestování. K tomu se pak přidala práce s diktafonem. Počítač je mojí velkou zálibou. S tím spojené tvůrčí psaní. To je asi ten nejlepší „KŮŇ“ v životě, kterého jsem si velmi oblíbila. Psaní beru jako svoji terapii, díky níž si myslím, že se uzdravuji. Nejraději dělám rozhovory se zajímavými lidmi nebo s lidmi s nějakým hendikepem.

V roce 2004 jsem začala chodit do o. s. Iskérka – www.iskerka.cz, které sídlí v Rožnově pod Radhoštěm. Tohle sdružení mně v životě velmi pmohlo. Nejvíce její pracovníci – zakladatelka Iskérky – paní Blanka Mikolajková a Miroslav Kadlubiec (www.iqle.cz). Těmto lidem budu navždy vděčná za jejich moudré rady do života. Pomohlo mně však řadu dalších lidí. V Iskérce o.p.s. jsem byla zapojena do 2. mezinárodních projektů. Měly název: "Se zkušenostmi z De BOEI do sociální firmy" a "S uživateli sociálních služeb a Nizozemskou expertízou k systémovým změnám". Díky těmto projektům jsem se zúčastnila 3 pracovních stáží v pátém největším městě Eindhoven v Nizozemí. Také jsem byla aktivně zapojena do projektu "Symbióza" se stejnojmenným kurzem "Symbióza" - kurz redakční práce a komunikace s veřejností.

Nejvíce mně však poslední dobou pomáhá víra v Boha, protože hodně lidí mě v životě zklamalo a ublížilo. To je asi to nejlepší v životě, co jsem mohla potkat. Byla jsem od mala věřící, ale řekla bych spíše spící nebo hledající křesťan. Největší zlom byl asi v polovině roku 2008, kdy jsem díky milované TV NOE našla víru v Boha. Tam vznikal i začátek mé tvorby v tvůrčím psaní. V roce 2008 jsem začala dělat dobrovolnickou službu KANOE (kamarádka NOE- pro TELEVIZI DOBRÝCH ZPRÁV - více na webu www.tvnoe.cz).

Naši partneři:

HelpnetGreen Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2024 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |