Tento vývoj znamená jediné. Kraje musí služby, které nejen že pomáhají statisícům potřebných, ale představují také významného zaměstnavatele, dotovat ze svých zdrojů. Od roku 2008, kdy podpora činila 74 milionů, se na Vysočině výdaje zvýšily o 54 milionů, na 128 milionů v roce 2012. „Letos opět porostou, a překonají tak loňskou sumu,“ říká radní Kraje Vysočina pro sociální oblast Petr Krčál.
Kraj Vysočina z důvodů snížení dotací MPSV společně s růstem některých nákladů se v případě udržení sociálních služeb musí spoléhat na své finanční rezervy. Pokud by tak neučinil, došlo by k jejich omezování a k propouštění zaměstnanců. „Rada Kraje Vysočina věnuje zachování sítě sociálních služeb velkou pozornost a oceňujeme také přístup obcí na území kraje, které se nemalými prostředky na chodu služeb podílejí,“ doplňuje Petr Krčál, jenž téma financování řešil přímo s ministryní práce a sociálních věcí Ludmilou Müllerovou. Výsledkem jednání byl příslib navýšení státní podpory. Poskytnuto by mělo být dalších minimálně 350 milionů. Peníze na sociální služby rozdělí krajům MPSV.
„Kraj Vysočina se ohrazuje vůči slovům premiéra Nečase, že by kraje v případě finanční podpory upřednostňovaly příspěvkové organizace. Toto tvrzení se nezakládají na pravdě. Navíc to svědčí o tom, že předseda vlády nezná systém schvalování a rozdělování finančních prostředků na sociální služby v České republice,“ poznamenává Petr Krčál.
Krácení státní podpory není v současnosti jediným problémem, se kterým se kraje potýkají. V tomto roce totiž skončila podpora některých dlouhodobě poskytovaných služeb z prostředků EU. Na Vysočině tak doposud nejsou finančně zabezpečeny sociální služby v oblasti prevence. „Naší snahou je zachovat fungující služby. Zda se nám to podaří, bude odvislé od postoje vlády a také od podpory jednotlivých měst,“ dodává radní.
