Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Reforma nebo deforma?

10. 5. 2012

Reforma má věci vylepšit. Nemohu se však zbavit dojmu, že to, co vláda nazývá sociálními, daňovými a zdravotními reformami nemá ani tvar ani smysl. Řídím jen domácnost s dětmi a mizernými příjmy a stále se to snažím pochopit. Stát je zadlužený. Asi udělal chybu a vydal více peněz, než vydělal. To se občas stává i v dobrých rodinách. Pak naplánoval rozpočet se ztrátou. Tohle už není chyba, ale blbost. Ani já nemohu pořizovat nové věci, když neudržím v chodu ty stávající. Tak se rozhodl, že někde ušetří. Myšlenka je to chvályhodná, ale to provedení stále nechápu.

Reforma nebo deforma?

Zvyšuje daně. Čím více lidem sebere, tím méně budou nakupovat, tím menší bude spotřeba, tím méně se bude vyrábět a tím méně se do pokladny vrátí. Nevypadá to jako úspora.

V podivných výběrových řízeních vybírá pro práce firmy, které odevzdávají tak nekvalitní práci, že po několika měsících vykazují desítky vad. A záruční vady se neopravují. Konečná cena se často i u těch kvalitně provedených zakázek šplhá k dvojnásobku. Možná tomu nerozumím, ale neuzavírá se smlouva o dílo tak, aby cena byla konečná?


Ruší možnosti daňových úlev pro malé podnikatele a zvyšuje jejich povinné odvody. Takže z těch, co by se mohli sami uživit a státu odvést peníze, se stanou nezaměstnaní, kteří podporu naopak budou potřebovat. To taky nevypadá na přínos do státní kasy.

Zpoplatňuje vzdělání a ubírá školám a učitelům. Kvalitní pedagogové utečou a ti naštvaní a nedocenění nám těžko vychovají generaci, která bude vydělávat na naše důchody. A budou studovat jen ti bohatí nikoliv talentovaní? Není to šetření na nepravém místě?


Bere důchodcům peníze na dorovnání inflace. Peníze, které ve formě sociálního pojištění poctivě odváděli celý život, a když je mají dostat zpět, stát si je svévolně nechá. Tohle mi připadá jako okrádání těch, co se nemohou bránit. Jak se pak stát liší od vnuka, co okradl babičku o úspory na stáří?

Zvyšuje poplatky za pobyt v nemocnici. Ve státě, kde je v ústavě napsáno, že každý, kdo platí nemocenské pojištění, má právo na bezplatnou zdravotní péči, mi to přijde přinejmenším jako bezdůvodné obohacování.

Ruší nemocnice, snižuje rozsah a kvalitu zdravotnické péče. Pomalu ale jistě pojišťovny přestávají hradit nejpoužívanější léky, bez kterých se mnoho lidí neobejde. Kde je ta hranice, kdy se přestaneme léčit, protože na to nebudeme mít peníze? Bezmocně pak budeme roznášet nakažlivé nemoci, počet pacientů stoupne a pracovat bude méně lidí, méně se odvede zpět do pokladny a více vyplatí na nemocenských dávkách. Opravdu se takhle ušetří?


Snižuje nemocenské dávky pod hranici přežití. Nutí nás volit mezi uzdravením a zruinováním. Při minimální mzdě a 14denní pracovní neschopnosti je celkový příjem cca 5800 Kč. Obávám se, že to nestačí ani na nájem a tak vám stát vyplatí příspěvek na bydlení. Paradoxně až po třech měsících, a jen pokud prokážete, že na bydlení nic nedlužíte. Stát bere z jedné kapsy, aby vydal z druhé. A platí za to úředníky.

Zpřísňuje podmínky pro vyplácení dávek hmotné nouze. Nic proti tomu, ale vysvětlí mi někdo, proč krátkodobou pomoc nedostane samoživitelka, která pracuje, přitom si zodpovědně spoří a předčasné výběry by ji připravili o mnohem víc, než kolik by získala na dávkách od státu například při delší nemoci. Zato je vždy dostane ten, co nepracuje, pořizuje si další děti, které není schopen uživit a nemá nic, protože všechny peníze rozhází. Pojem krátkodobá sociální půjčka bez úroků tady nikdo nezná.


Systém sociální podpory přeorganizuje stát za veliké peníze tak důkladně, že přestane téměř fungovat. Pak ještě platí přesčasy a nemocenské přepracovaným státním zaměstnancům. Kdeže se to ušetřilo?

Bere peníze sociálním službám, které se starají o soběstačnost nemocných a postižených. Takže ti, co by s malou pomocí byli soběstační, skončí na lécích a v ústavech, což opět platí stát. Skutečně je to levnější?

Sebere podporu penzijního připojištění těm, co mohou spořit jen málo, zato nepochopitelně přidá těm, kteří mají dost na to, aby si spořili více. Takže šetří na nejchudších a podporuje bohaté?


Opravdu tomu nerozumím. Nemám ekonomické vzdělání, používám jen zdravý selský rozum řízený jasným předpokladem, že mohu vydat jen tolik, kolik vydělám. Šetřím na jiných výdajích než je vzdělání dětí, léčení nemocných nebo pomoc potřebným. Jestliže pevnost řetězu určuje jeho nejslabší článek, pak kvalitu společnosti určuje míra a úroveň zajištění jejich dětí, starých a nemocných. Jen blázen napadá nejslabší články řetězu, kterého je součástí a na kterém visí jeho budoucnost. Ledaže by měl zlatý padák. Totalitní vláda se snažila děti zuniformovat socialistickou ideologií, nemocné izolovat v ústavech, bezmocné odklidit z očí a staré schovat do starobinců. Jen aby nebyli vidět. Současná vláda se je snaží zdeptat a vyhladovět. Viditelně. Moc ráda bych se mýlila.

Iva Borak

Iva Borak

Jsem žena. Jsem realista. Vyrostla jsem vedle svého postiženého bratra. Žiju se svými téměř dospělými dětmi a mnoho let také s periodickou depresívní poruchou. Miluji slunce, čokoládu a lidi se smyslem pro humor. Nesnáším bezmoc, bezohlednost a předsudky. Koukám kolem sebe a používám vlastní hlavu

Naši partneři:

HelpnetGreen Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2025 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |