
V Bohnicích jsi hospitalizována již delší dobu. Na kterých pavilonech jsi se léčila?
Vystřídala jsem pavilony 12, 6 a 7. Nejvíce se mi líbilo na dvanáctce. Bylo to ale ovlivněno i tím, že tam jsem byla v nejlepším psychickém stavu.
Znám Tě jako častou klientku na devatenáctce, kde nabízí bohnickým pacientům své služby spolek Dobré místo. Zúčastňuješ se i aktivit, které nabízí bohnická nemocnice?
Kromě devatenáctky navštěvuji též místní Peer klub a Centrální terapie. Nabízené aktivity tady v nemocnici mi vyloženě vyhovují, protože jsou příjemným zpestřením mé dlouhé hospitalizace.
Jaké máš plány do budoucnosti, až nebudeš hospitalizovaná?
Už jsem čekatelkou na takzvané chráněné bydlení. Zatím je o mě po všech stránkách postaráno v bohnické nemocnici a nepotřebuji větší finanční prostředky. Dobře si ale uvědomuji, že až se toto bydlení uskuteční, budu se do značné míry muset spolehnout sama na sebe, hlavně po finanční stránce. Proto se už nyní zajímám o možnosti budoucího zaměstnání, protože jen s prostředky hmotné nouze, které pobírám nyní, v budoucnu samozřejmě nevystačím.
Děkuji za rozhovor a přeji, aby Ti všechny plány do budoucna vyšly.
Text a foto: Luboš Hora