Alena Furimská
,,Manžel byl perfekcionalista a třeba vaření, nebo úklid domácnosti musely být vždy dokonalé, přesně podle jeho představ. Sebemenší chybičky nedokázal tolerovat.“ vzpomíná na manželství, které nakonec skončilo rozvodem paní Furimská.
Rozvedli se v roce 2011 a paní Alena už nechtěla dále snášet nátlak od matky i bývalého manžela a rozhodla se pro přestěhování do České republiky. V témže roce 2011 se i s dcerou přestěhovaly do Prahy.
Život v České republice
Zaměstnání i bydlení našla paní Furimská v Praze sice téměř okamžitě, ale práce byla finančně tak podhodnocená, že po zaplacení pro Prahu typicky přemrštěného pronájmu bytu, jí skoro nic nezbylo. Z těchto důvodů zaměstnání opustila. Ze Slovenska jí sice posílali invalidní důchod, ale to už by vůbec nevyšla s penězi, proto si musela přivydělávat na různých brigádách. Bydlela společně s již dosopělou dcerou, ale i ta má psychické problémy.V Praze postupně vystřídaly hned tři pronájmy bytu. Všechny byly však drahé a navíc musela paní Furimská splácet půjčku ještě ze Slovenska. Psychické problémy u ní stále pokračovaly a proto se rozhodla v Praze navštěvovat denní stacionář. ,,Ten mi ale prakticky nijak nepomohl, snad jen tím, že mi lékaři nasadili lepší léky." uvádí A.Furimská. Problémy zejména finanční se tak prohlubovaly, že se nakonec rozhodla odejít i s dcerou do nedalekého Kladna. Snad doufala, že tam pronájem bytu bude levnější, ale zklamala se. Nakonec musela vyhledat pomoc azylového domu v Kladně -Dubí, kde v současné době bydlí. Dcera je u přítele v Praze a s matkou komunikuje po telefonu. Na Kladně se jí sice podařilo nalézt ,,svého" psychiatra, ale praktičtí i zubní lékaři ji odmítají vzít do své evidence. ,,Hlavním důvodem je to, že mám stále jen slovenské občanství. Na to české mám nárok až po 10 letech trvalého pobytu v České republice." vysvětluje Alena Furimská, která je v Čechách teprve 6let.Bydlení v azylovém domě nepřináší dlouhodobou perspektivu. Chtěla by najít cenově přijatelný pronájem bytu. To je ale těžké, zvláště proto, že jí z důchodu stále strhávají poměrně vysokou částku, kterou splácí půjčku ze Slovenska. Proto se usilovně snaží k důchodu najít ještě nějaké zaměstnání. ,,Spolupracuji hned s několika organizacemi, kteřé pomáhají práci najít, mimojiné i s kladenským BAOBABEM. Mám v Kladně kvalitního psychiatra i psychoterapeuta, kteří se mi též snaží všemožně pomoci. Věřím, že se nakonec vše obrátí k lepšímu a já najdu nejen zaměstnání, ale i cenově dostupný pronájem bytu."uzavírá paní Furimská. Nutno dodat, že se o obojí snaží s maximálním úsilím.
Text i foto: Luboš Hora
