Toxikomanku Míšu zachránil kladenský Azylový dům

Toxikomanka Míša v azylovém domě

Dva zvraty, dva pády

Zhruba po pěti letech takového života přišla Míša do jiného stavu a porodila zdravého chlapečka, který dostal jméno Robert. Pak však nastal v životě Míši těžký a zásadní zvrat. Krátce po narození dítěte jejího přítele Radka zavřeli a Míša musela odejít i s malým Robertem ke své matce. Ale ani pak fetovat nepřestala. „Mamča samozřejmě vyžadovala, abych s toxikomanií skoncovala, našla si práci a přispívala jí na bydlení i jídlo. Já už ale byla tak závislá, že jsem to prostě nedokázala. Chvíli se mi dařilo jí nalhávat, že do práce chodím, třebaže to nebyla pravda. Nakonec mě máma z bytu vyhodila a zažádala si o svěření Roberta do své péče, což se jí podařilo,“ říká Míša. Ta pak pro změnu bydlela u svého těžce nemocného otce, který její toxikomanické problémy trpěl jen díky tomu, že se o něho starala. „Táta v té době již potřeboval celodenní péči. Já jsem si našla nového přítele a znovu přišla do jiného stavu. S přítelem jsme mohli u otce bydlet oba. Když jsem však byla v pátém měsíci, táta zemřel a já se těhotná ocitla na ulici. Přítel nepracoval, peníze získával krádežemi. Přespávali jsme po sklepích a krást jsem pak chodila i já. Bylo to prostě příšerné,“ vzpomíná Míša na nejkritičtější období svého života.

Záchrana pro Míšu i dítě

Když pak Míša porodila malého Ondráška, byla v tak zoufalé situaci, že ho zpočátku chtěla dát k adopci. Zachránil ji kladenský Azylový dům, kde ji i s miminkem přijali. „Jsem moc vděčná panu řediteli Kohlíkovi, který mě sem přijal i jako toxikomanku. A pomáhá mi i dál. Se svými problémy se na něho mohu kdykoli obrátit, vždy mě vyslechne a nikdy neodmítne pomoc. Je to pro mně i velkou motivací, abych se konečně pokusila s toxikomanií definitivně skoncovat. V současné době na tom usilovně pracuji,“ uzavírá Míša. Věřme, že se jí to opravdu podaří.