Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

V Jihlavě probírali aktivní seniorskou politiku

9. 6. 2013

Lze žít v seniorském věku aktivně? Jakých radostí si mohou senioři dopřávat? Jak tomu napomáhá Kraj Vysočina? Tyto a mnohé další otázky byly zodpovězeny na konferenci „Aktivní seniorská politika v kontextu přeshraniční spolupráce“, která se konala 5. června v sídle Krajského úřadu Kraje Vysočina v Jihlavě. Po úspěšném projektu Rodinných pasů totiž Kraj Vysočina pokračuje ve spolupráci s Dolním Rakouskem v rámci aktivní seniorské politiky.

V Jihlavě probírali aktivní seniorskou politiku

Na úvod konference vystoupil hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek, jenž vyzdvihnul proseniorské aktivity v kraji. Následovalo vystoupení radního Kraje Vysočina pro sociální oblast Petra Krčála, který blíže představil seniorskou politiku na Vysočině. „Naplňujeme opatření, která jsou obsažena v Koncepci rodinné politiky, kam seniorská otázka náleží,“ uvedl radní Petr Krčál.

Na konferenci byl zmíněn také Národní akční podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017, který včetně jeho priorit představila Marta Koucká z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Že jde Kraj Vysočina takříkajíc s dobou, potvrdila prorektorka Vysoké školy polytechnické v Jihlavě Alena Štěrbová. Přítomné informovala o Univerzitě třetího věku na Vysočině. „Vzdělávání seniorů je jedním z hýbatelů, jak učinit stáří lepším,“ řekla Alena Štěrbová.

Vzdělávání seniorů je také jednou z oblastí, která je v rámci přeshraničního projektu rozvíjena. V Dolním Rakousku byla zahájena výuka pro seniory na Univerzitě v Kremsi. O prvotních zkušenostech hovořila Susanne Karner z Úřadu dolnorakouské zemské vlády. Rakouští hosté a zároveň partneři dále představili Seniorkarte, nebo-li seniorskou kartu výhod. Její vydávání stanovuje zákon na ochranu seniorů a v Dolním Rakousku ji vlastní více než 60 tisíc uživatelů.

V odpoledním bloku přednášek byla ozřejměna lidská práva seniorů, a to Marií Lukasovou z úřadu Veřejného ochránce práv. Zmíněna byla také otázka bezpečnosti seniorů na Vysočině. „Kraj Vysočina je co do počtu spáchaných trestných činů na seniorech druhým nejbezpečnějším v republice,“ uvedla Dana Čírtková z jihlavského policejního ředitelství.

Projekt stárnutí v prostoru představila Marcela Petrová Kafková z Masarykovy univerzity v Brně. V projektu, do kterého byla zařazena všechna krajská města, se zkoumalo, kde se seniorům žije nejlépe. „Ve městech žije 75 procent všech osob starších 60 let, přičemž prostor a prostředí jsou od stárnutí neoddělitelnými,“ poznamenala Marcela Petrová Kafková.

O aktivitách určených seniorům informovala místostarostka Třebíče Marie Černá. V druhém největším městě Vysočiny byl v minulém roce otevřen Senior Point. „Jde o místo, kde se senioři scházejí, vzdělávají se, či se učí zručnosti. Sami si řekli o to, aby pro ně takové místo vzniklo,“ vysvětlila Marie Černá. Formy podpory a pomoci seniorů byly zmíněny ve vystoupeních Terezy Jaklové ze sdružení Fokus Vysočina a Zuzany Pěchotové ze sdružení Život 90. Že stárnutí nemusí být mrzuté, přesvědčili na závěr svými vystoupením odborný lektor Milan Klapetek a obyvatelka Domova důchodců v Onšově Jaroslava Bačáková.

Naši partneři:

HelpnetGreen Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2024 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |