Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Václav Feřtek - I po sedmdesátce v aktivním pohybu

2. 1. 2014

Václav Feřtek hrával v 60. letech minulého století fotbal na vrcholové úrovni za tehdy prvoligové SONP Kladno. Ve svých 17 letech byl tehdy vůbec nejmladším fotbalistou v nejvyšší soutěži. V mládežnickém věku dokonce startoval na dorosteneckém Mistrovství Evropy v Rumunsku v roce 1962. „V Rumunsku na evropském šampionátu jsme tenkrát skončili třetí za vítěznými domácími Rumuny a druhými Jugoslávci. Já jsem na mistrovství dal dvě branky,“ vzpomíná dnes muž, který již překročil sedmdesátku. Do reprezentačního áčka dospělých se nedostal snad jen díky své téměř extrémně subtilní postavě. Václav Feřtek měří jen málo přes 160 centimetrů a vždy byl štíhlý až hubený. Snad proto vynikal jako levý křídelní útočník mimořádnou rychlostí i obdivuhodnou fyzickou kondicí. Svěžest a dobrou kondici si udržuje dodneška. Jen to levé koleno ho zlobí.

Václav Feřtek - I po sedmdesátce v aktivním pohybuVáclav Feřtek

Konec kariéry, nikoli fotbalu

„V sedmdesátých letech minulého století jsem přestoupil do tehdy třetiligové Příbrami. Tam jsem prodělal těžký úraz kolene a hráčské kariéry musel zanechat,“ uvádí Václav Feřtek. Byl to konec kariéry, ale nikoli konec s fotbalem. Udělal si trenérskou licenci a začal se věnovat práci s fotbalovou mládeží. Trénoval v rodných Vinařicích – obci ležící mezi Kladnem a Slaným, ve Slaném i na Kladně. Jako lektor též odborně školil budoucí fotbalové trenéry. Dnes je samozřejmě již řadu let ve starobním důchodu, ale svěžest a kondici si udržuje stále. Ještě nedávno trénoval malé fotbalisty na špičkové úrovni v Kladně. V současné době pomáhá s trénováním družstev přípravek ve svém bydlišti ve Vinařících. Kdyby ho nezlobilo před mnoha lety poraněné koleno, určitě by ještě nastupoval za staré pány. „V levém koleni mám rosol a artrózu. Nedokážu ho ohnout do pravého úhlu. Proto musím být opatrný,“ říká pan Feřtek. Opatrnost v jeho případě však neznamená konec s pohybem.„Chodím na pravidelné procházky se psem do lesa, kde se s ním zkouším vždy i trochu proběhnout,“ uzavírá někdejší vrcholový fotbalista. Je tedy vidět, že láska k aktivnímu pohybu mu zůstala i do seniorského věku.

Luboš Hora

Naši partneři:

HelpnetGreen Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2025 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |