Vladimír Maroušek

Senior V.Maroušek

Po střední průmyslové škole strojní studoval na ČVUT v Praze, ale studium na technice z politických důvodů a jako nesouhlas s poúnorovým režimem nedokončil. Pak pracoval v Praze jako konstruktér a když se politická situace uvolnila, dokončil vysokoškolské studium.

Věrný Sokolu

„Sportu jsem se věnoval i při studiu a práci a když byla na počátku padesátých let sokolská organizace rozpuštěna, zaměřil jsem se na tenis, který jsem pak hrál soutěžně za oficiální kladenské mužstvo,“ říká V. Maroušek. K tenisu přivedl i svého syna, kterému se pak věnoval individuálně jako trenér a syn později získal titul dorosteneckého mistra Československa a dostal se do skupiny, ve které byl i mladičký Ivan Lendl. V roce 1990 se Vladimír Maroušek i s manželkou aktivně podílel na obnovení sokolské organizace v Kladně, kde také hned začal cvičit a působil mezi nejstaršími i největrnějšími členy organizace, kteří byli Sokoly již v předválečném čase. Ti brzy vytvořili svou vlastní skupinu s názvem Věrná garda. „Celé první polistopadové desetiletí bylo všechno v pořádku. Chodil jsem pravidelně cvičit do Sokola, občas jsem si rekreačně zahrál tenis a zdravotně jsem na tom byl dobře,“ říká pan Maroušek. S novým tisíciletím přišly první problémy. „Někdy kolem roku 2000 jsem začal mít vážné zdravotní problémy. Značně mi ochablo i zesláblo svalstvo zejména v nohách a aktivní pohyb mi začal dělat potíže. Přesto jsem v Sokole cvičil s přiměřeným nasazením dál,“ vypráví pan Maroušek. Lékaři pak zjistili hlavní příčinu jeho náhlých zdravotních problémů - těžké poškození nervového spojení nohou s mozkem. Pan Maroušek, kterému v té době bylo přes 70 let, se podrobil první náročné operaci v pražské vojenské nemocnici ve Střešovicích. Operace se podařila a pan Vladimír se vrátil k cvičení v Sokole, i k rekreačnímu tenisu.

Čeká ho operace srdce

Ubíhající léta však nelze zastavit. Panu Marouškovi bude brzy pětaosmdesát. V kladenské sokolské jednotě se řadí mezi nejstarší aktivní členy. Již několik let má ale další potíže se srdcem, které se projevují silným zadýcháváním a brzkou únavou. „Absolutně nemohu běhat a chodím jen pomalu. Velké problémy mi dělá chůze třeba i jen do menšího kopce nebo do schodů,“ objasňuje kladenský senior. Do Sokola chodí však stále a malé dávky cvičení si dává i doma v soukromí. „Kdybych pravidelně přiměřeně věku a zdraví necvičil, skončil bych velmi pravděpodobně trvale na lůžku, a tomu se všemožně bráním,“ udává V. Maroušek. Nadějí pro něj může být implantace umělého srdečního kardiostimulátoru tzv. ,,budíka“. Tu si v současné době vyjednává a čeká na termín náročné operace. Jednoznačně velmi houževnatý muž.