Vlasta Lambertová
Pachatel neznámý
Vlasta je vdaná, má děti a žije normálním rodinným životem. V minulosti pracovala na poště v pražských Počernicích, převážně na místě pokladní a byla zcela bezproblémovou pracovnicí. „Osudným se v mém životě stal den, kdy nás bylo na poště málo a já vedle práce v pokladně musela zaskakovat i u přepážky. Pohybovala jsem se tehdy ustavičně mezi oběma místy. Do pokladny se nikdo z venčí ze zákazníků pošty dostat nemohl, a protože mezi zaměstnanci jsme si věřili, při svém odbíhání jsem pokladnu nezamykala. Právě to se mi stalo osudným, protože v době mé chvilkové nepřítomnosti z pokladny zmizelo 100.000 Kč. Ztrátu jsem okamžitě nahlásila a krádež vyšetřovala nejprve poštovní bezpečnostní služba a poté přímo kriminální policie,“ vzpomíná paní Vlasta. Ačkoli se při vyšetřování ztráty vysoké peněžní částky využilo detektoru lži, kterým prošli všichni zaměstnanci, kteří měli ten den službu, pachatele se zjistit nepodařilo. Případ byl nakonec uzavřen s výsledkem - pachatel neznámý. Krádež zdaleka nejvíce odnesla právě pokladní paní Vlasta. Ačkoli proti ní nebylo zahájeno žádné trestní řízení a na poště zůstala pracovat i nadále, musela ztracenou částku peněz uhradit z vlastních zdrojů. Takový problém by jistě poznamenal každého, i psychicky sebesilnějšího jedince.
Úzkosti při návratu do práce
Paní Lambertová naštěstí brzy odešla na mateřskou dovolenou, a tím se nepřímo vyhnula možným nepříjemným dotazům spolupracovníků. „Sama za sebe ale mohu říci, že mě nikdo z krádeže peněz vyloženě nepodezdříval, ale byla to přesto velmi nepříjemná situace a mateřská dovolená byla pro mně skutečnou úlevou. Stále jsem měla vnitřní pocit jisté viny, ale i nespravedlnosti, i když ukradenou částku jsem do poslední koruny splatila,“ uvádí paní Lambertová. Při nových, každodenních povinnostech matky tyto pocity přece jen aspoň částečně ustupovaly do pozadí. Pak ale mateřská dovolená skončila a paní Vlasta se musela vrátit do zaměstnání. Přestože nastoupila na úplně jinou poštu v pražských Klánovicích, hned po nástupu na ni vše znovu dolehlo, měla silné úzkosti a v práci vydržela pouhé tři dny. Úzkostné stavy byly tak silné, že několik dní vůbec nejedla, zvracela a měla i další potíže. Navštívila proto obvodního lékaře, který ji posléze předal do péče psychiatra a vystavil jí pracovní neschopenku. „Začala jsem pravidelně docházet k psychiatrovi, brát lehčí antidepresivní léky, ale můj zdravotní stav se nelepšil. Takto jsem se léčila asi čtyři měsíce, a protože ke zlepšení nedošlo, doporučil mi lékař hospitalizaci v léčebně v Sadské, spojenou především s psychoterapií. Tam jsem nastoupila začátkem března letošního roku a hned se mě ujala místní psycholožka Mgr. Blanka Doležalová. Již po pouhém týdnu jsem mohla říci, že individuální psychoterapie mi pomáhá podstatně více než pouhé braní léků,“ říká paní Vlasta. Je to zcela logické, protože žádnou těžší duševní chorobou netrpí a její současné problémy jsou spíše psychologického, než psychiatrického rázu. V léčebně zůstala šest týdnů. „Věřím, že se ze svých potíží dostanu a zase se vrátím k práci poštovní úřednice, která mě baví,“ uzavírá Vlasta Lambertová. Při našem setkání mi řekla, že asi tuší, kdo tehdy mohl peníze odcizit. Může to sice doložit i jistými dílčími důkazy, ale zásadní a vyložený důkaz neexistuje, a proto není možno nikoho obvinit.
Text i Foto: Luboš Hora
