Nedostatky současného stavu psychiatrické péče v ČR shrnul profesor Ján Praško : „Česká republika patří mezi menšinové země, které nemají vládní program péče o duševní zdraví. Systém je hrubě podfinancován, vysoce specializovaná a náročná péče je podceněná. Kvalita péče je omezená. Psychoterapie je pro většinu pacientů prakticky nedostupná. Chybí dostatek ambulantních psychiatrů, zejména pedopsychiatrů a klinických psychologů, dalších pracovníků v psychiatrii působících v rámci zdravotního systému (terapeuti, sestry, sociální sestry, terénní sestry). Není dost akutních oddělení nemocnic, extramurálních zařízení a specializovaných oddělení psychiatrické péče,“ uvedl profesor Praško na semináři uspořádaném v Parlamentu ČR.
Na nedořešenou problematiku ochranného léčení upozorňovala po tragédii ve Žďáru nad Sázavou například psychiatrička a sexuoložka MUDr. Růžena Hajnová. „V uplynulých letech jsme opakovaně upozorňovali ministerstvo zdravotnictví i ministerstvo spravedlnosti na nevyřešené problémy při výkonu ochranných léčeb. Tragická událost, ke které došlo ve Žďáru nad Sázavou, je bohužel to, čeho jsme se po celou dobu rozkladu systému obávali,“ říká Růžena Hajnová. Duševně nemocná žena, která měla nařízenu ochrannou léčbu, zabila před střední školou šestnáctiletého studenta. Premiér Bohuslav Sobotka v souvislosti s událostí ve Žďáru připustil selhání celého systému. Podle sexuologa MUDr. Marka Páva, náměstka pro léčebnou péči v PN Bohnice, je současný systém vykonávání dohledu nad osobami v ochranném léčení nefunkční. „Lékař sedí v ambulanci, přijde k němu nemocný, něco mu říká. A na základě toho lékař nastavuje léčbu, ale zcela tam chybí systém kontroly, jestli ten člověk žije řádným způsobem, jestli nezneužívá návykové látky, jestli třeba bere léky. To ambulantní lékař nemůže zkontrolovat. V tom jsou ambulantní lékaři zcela ponecháni svému osudu,“ konstatuje Marek Páv.
