Zmocňuje se mě naprostá beznaděj. To snad není možné, říkám si, to se nenajde způsob, jak tu proradnou bestii zahnat? Najednou se v té husté a neproniknutelné tmě, černější než uhel, rozsvítí malé, úplně malilinkaté světýlko. Není větší než tečka na konci věty, ale jeho záře je tak intenzivní, že mi otvírá oči. To světlo mi říká: Nevzdávej se! Vstaň a jdi do boje!
Ze začátku se mi do toho moc nechce. Mám vůbec sílu porazit tak silného nepřítele? Ale přece se nevzdám bez boje. Musím ji porazit! Ale jak začít? Jdu do kuchyně uvařit si kávu. Už její vůně mi trochu zlepšila náladu. Nemůžu se dočkat, až vychladne, abych se jí mohl napít. To je dobrota, ale ještě by to něco chtělo, něco tomu chybí. Už to mám, ve spíži je tabulka čokolády. Divím se, že jsem na ni mohl zapomenout. Kousek si ulomím a nechám rozpustit v ústech. Nálada rapidně stoupá a s ní přichází nápad. Další zbraň proti depresi a špatné náladě. Nevíte? Přece hudba! Jdu k počítači a pustím si svou oblíbenou písničku. Není příliš rychlá ani příliš hlasitá, soustředím se na melodii i na text, nálada stále stoupá a na mé tváři se objevuje nepatrný náznak úsměvu. Sláva, špatná nálada ustupuje, místo ní přichází vnitřní pokoj a klid. Deprese nemá šanci. Tam, kde ještě před chvílí vládla neproniknutelná tma, svítí sluníčko. Hurá!!! Zase jsem nad depresí zvítězil!
Každého občas přepadne špatná nálada nebo deprese. Není to žádná ostuda. Musí si však najít způsob, jak nad ní zvítězit. Protože není ostuda padnout, ale zůstat ležet. Také není ostuda požádat někoho blízkého o pomoc, pokud se necítíte na to bojovat sám. Důležité je nepoddávat se depresi a bojovat. Protože bez boje není vítězství.
Marek Pilař
