Občanské sdružení Práh hledá švadlenu popřípadě dámskou nebo pánskou krejčí/krejčího se zdravotním znevýhodněním.

Volné místo je vytvořeno ve spolupráci s Úřadem práce.

Unie neslyšících Brno spustila na stránkách

To říkají pečovatelé z Barevných domků Hajnice, kteří se pod záštitou unikátního projektu Bílý domek o 16letého chlapce s těžkou poruchou autistického spektra denně starají. Honza, který kvůli své nemoci neprožil zrovna ideální dětství, si teď konečně našel domov, kde nalezl trochu klidu.

Žáci druhé třídy ze Základní školy Londýnská v Praze 2 měli před koncem prázdnin neobvyklou návštěvu. Do třídy za nimi přišli neslyšící Anna Kounovská a Ladislav Pupák, aby dětem ukázali, že mezi námi žijí také lidé, kteří špatně slyší nebo neslyšící vůbec, a proto komunikují trochu jinak – a to moc zajímavě, přirozeně a krásně!

Jak se vyrovnat v práci se zdravotním postižením? Překonat limity a vytvořit speciální podmínky pro tyto občany se zdravotním postižením pomáhají projekty financované z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). O odstraňování možných bariér mluví konkrétní lidé, kterým už projekty pomohly, také v seriálu Vlastní cestou, který vysílá Česká televize.

Méně administrativy a zjednodušení systému pro poskytovatele sociálních služeb, dostupnější pomoc těm, kteří ji potřebují. To jsou cíle, které motivují Ministerstvo práce a sociálních věcí k zavedení takzvaného „balíčku sociálních služeb", jehož prostřednictvím by se celý systém měl stát přátelštější k lidem i podnikatelům.

Takřka osmdesátka posluchačů Univerzity třetího věku si včera ve Velkém Meziříčí převzala Pamětní list. V tamějším domově pro seniory tím byl ukončen čtyřsemestrální kurz, který byl zaměřen na zdravý životní styl. „Na překážku nebyl pro účastníky ani věk, protože nejstarší účastnici velkomeziříčské univerzity již bylo úctyhodných 93 let,“ řekl radní Kraje Vysočina pro sociální oblast Petr Krčál. Příležitost vzdělávat se měli senioři z domovů pro seniory na Vysočině, obyvatelé domovů pro osoby se zdravotním postižením a široká seniorská veřejnost z oblasti Velkého Meziříčí.

Tři mladí neslyšící lidé přesvědčili 24. června pracovníky Thomayerovy nemocnice v Praze o tom, že i neslyšící člověk může darovat krev – s komunikační podporou ve znakovém jazyce.

Anna Kounovská, Ladislav Pupák a Václav Hroník přišli 24. června do Transfúzního oddělení pražské Thomayerovy nemocnice, aby dokázali světu, že jim není lhostejné zdraví našich spoluobčanů, a darovali nemocnici po 450 ml krve. Registrace prvodárců, vyplnění dotazníku o zdravotním stavu, kontrolní náběry pro zjištění krevního obrazu i vlastní odběry krve probíhaly za přítomnosti tlumočnic znakového jazyka (Venduly Šantrůčkové a Kláry Herčíkové) z občanského sdružení APPN, které zajišťovaly hladký průběh komunikace mezi personálem a neslyšícími dárci.

Od listopadu 2012 do dubna 2013 POV zmapovala pro Českou spořitelnu její pobočky a bankomaty z hlediska bezbariérovosti ve všech krajských městech ČR. Česká spořitelna v nich má celkem 77 bezbariérových poboček a 83 bezbariérových bankomatů. Banka se rozhodla, že v mapování bude pokračovat, do konce léta 2013 POV zmapuje její bankomaty a pobočky ve městech ČR nad 25 tisíc obyvatel, tedy v dalších 31 městech. Na základě výsledků mapování a doporučení POV Česká spořitelna místa přizpůsobuje občanům se sníženou schopností pohybu včetně rodičů s dětskými kočárky. V současné době má 382 bezbariérových poboček po celé ČR, což je více než polovina všech obchodních míst (658).