Nad aktuálními problémy a s návrhem řešení většiny z nich v závěru minulého týdne v sídle Kraje Vysočina diskutovali zástupci Krajské rady seniorů se členy Rady Kraje Vysočina. Senioři z Vysočiny důrazně požadují zachování nekomerčního postavení nemocnic, apelují na ministerstvo zdravotnictví ve věci platby za „lepší“ lékaře a jsou velice stresováni navyšováním plateb regulačních poplatků za hospitalizaci. Kromě těchto nadregionálních problémů řeší krajská rada seniorů i problém s nedostatečnou evidencí organizací zastřešující aktivity seniorů v regionu.

Ve dnech 3.-5.dubna 2012 se uskuteční na výstavišti v Praze – Holešovicích již 15. ročník veletrhu, který je zaměřen na problematiku zdravotně postižených občanů. Prezentovat se zde budou subjekty nabízející služby v této oblasti, ať už se jedná o služby sociální nebo distribuci zdravotních pomůcek. Veletrh bude bezpochyby rozšířením obzorů jak pro sociální pracovníky, pedagogy či studenty sociálních oborů, tak pro samotné lidi s handicapem.

Žijí mezi námi. Lidé trpící vážnými duševními poruchami. Schizofrenie a bipolární afektivní porucha zasahují více než procento populace, schizoafektivní porucha půl procenta, klinickou depresí onemocní 2 – 3 procenta mužů a 5 – 10 procent žen. O tom, co pacienti s duševními poruchami prožívají a na jaké problémy narážejí při pokusu vrátit se zpět do běžného života, jsem hovořila s psychologem Mgr. Martinem Šťastným z Jihlavy.

V době, kdy člověk onemocní vážnou duševní poruchou, většinou nikdo neví, o co vlastně jde. Jak obvykle reaguje v takové situaci rodina?

Stále více stoupá počet lidí, kteří navštěvují občanské poradny s dotazem, jak řešit své dluhové problémy. Za I. pololetí roku 2011 řešily poradny více než 12 000 takových dotazů. Za stejné období roku 2010 zodpověděly přibližně 8 500 dotazů. Meziročně tak došlo k nárůstu o 40 procent. Asociace občanských poraden (AOP) považuje poslední trend v zadlužování českých domácností za alarmující.

Benefiční koncert pro Středisko rané péče TAMTAM, které slouží rodinám s dětmi se sluchovým a kombinovaným postižením, se uskutečnil ve středu 7. března v kapucínském klášteře v Praze na Hradčanech. Zněla zde barokní hudba, zpívali a na dobové nástroje hráli členové skupiny Michaela Pospíšila.

Na sociální služby v Kraji Vysočina chybí pro letošní rok 100 milionů korun. „Nejvíce peněz chybí v pobytových službách, tj. v domovech pro seniory jakéhokoli zřizovatele, ať už jsou to kraje, města, či církve. Protože ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nastavilo dotační řízení tím způsobem, že upřednostnilo terénní a ambulantní služby, poté služby pro rodiny s dětmi a až na posledním místě se dostalo na pobytové služby, takže některé dostaly od 65 % do maximálně 90 % skutečnosti roku 2011,“ říká Petr Krčál, radní Kraje Vysočina pro oblast sociální. Na sociální služby kraj potřebuje 410 – 420 milionů korun, státní dotace však bude pouze ve výši 306 milionů korun. Podle Petra Krčála Kraj Vysočina pravděpodobně chybějících 100 milionů zaplatí.

Ústav sociální péče pro mentálně postižené Těchobuz na Pelhřimovsku byl zařazen jako jedno ze čtyř zařízení v Kraji Vysočina do procesu transformace. Náklady na transformaci se vyšplhají na 150 milionů korun, které by mělo uhradit ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), po náležitém připomínkového řízení, protože se jedná se o evropský projekt. „Předpokládáme, že počátkem března letošního roku by komise MPSV mohla naši žádost schválit. Transformace ústavu v Těchobuzi bude hrazena z Individuálního operačního programu (IOP), který je určen na transformaci ústavů a je tam asi 2,5 miliardy korun pro celou republiku. Náš kraj by doplácel tzv. vícenáklady ve výši cca 5 – 7 milionů na výkup pozemků. Jde o rozdíl ceny stanovené EU cca 150 Kč za metr čtvereční a tržní cenou, za kterou jednotlivé obce pozemky prodávají,“ uvedl Petr Krčál, radní pro oblast sociální Kraje Vysočina.

Od 1. ledna 2012 zahájila v Jihlavě provoz poradna Bílého kruhu bezpečí, organizace, která poskytuje psychologickou a právní pomoc obětem a svědkům trestných činů. „Jihlavská poradna je součástí systému devíti poraden, které pracují na území naší republiky. Pokud bude někdo potřebovat naléhavě naši radu, může se obrátit na nonstop linku, kde mu poskytnou nejnutnější psychologickou a právní pomoc. Jestliže klient bude potřebovat přímou intervenci v místě, tak mě jako vedoucího poradny centrála informuje, a jsme ochotni takového klienta přijmout i mimo úterky a čtvrtky,“ uvedl jednatel jihlavské pobočky Bílého kruhu bezpečí Antonín Křoustek.