Ve dnech 21. a 22. dubna 2012 Prahu navštívil Luc Ciompi, který je mimořádnou osobností komunitní psychiatrie. Společně s Christinou Clare vedl v DPS Ondřejov seminář na téma „Soteria Berne: více než 27 let zkušeností s alternativním přístupem k léčbě schizofrenie.“

Denní psychoterapeutické sanatorium Ondřejov otevírá na jaře neurotický stacionář. Jde o terapeutický program pro pacienty, kteří mají neurotické – úzkostné, obsedantní, depresivní a psychosomatické problémy. Uzavřenou terapeutickou skupinu vede psycholožka Mgr. Renáta Hegedüšová. Zeptali jsme se jí na nejčastější neurotické problémy, k jejichž řešení by mohla skupinová terapie pomáhat.

Koncem loňského roku se v Orlických horách na pět dní sešli terapeuti z Denního psychoterapeutického sanatoria Ondřejov se skupinou duševně nemocných klientů a jejich rodinných příslušníků. Další několikadenní setkání se znovu uskuteční během května 2012.

Mise pro duševní zdraví se snaží otevírat diskusi o problémech v oblasti péče o duševní zdraví nejen mezi odborníky, ale i mezi zástupci pacientských a rodičovských organizací. U zrodu Mise stál v loňském roce MUDr. Martin Jarolímek, prezident České asociace pro psychické zdraví (ČAPZ) a hlavní lékař Denního psychoterapeutického sanatoria Ondřejov, který dlouhodobě usiluje o transformaci systému psychiatrické péče v České republice. Zeptali jsme se ho mimo jiné na ožehavou problematiku nedobrovolných hospitalizací a zbavení způsobilosti k právním úkonům.

V zemích západní Evropy během minulých čtyřiceti let docházelo k tzv. deinstitucionalizaci. Co vlastně tento pojem znamená? Zjednodušeně řečeno jde o postupné přesouvání lidí, kteří žijí pohromadě ve velkých ústavních zařízeních (institucích), do normálního života, kde se víc starají sami o sebe a mohou víc rozhodovat o tom, jak chtějí žít. Bydlí doma u svých rodičů nebo samostatně a k tomu, aby i při svých zdravotních obtížích zvládali každodenní život a mohli realizovat svoje přání a plány, jim vedle jejich blízkých pomáhají pracovníci komunitních služeb.

Proces přechodu od života v institucích k životu v přirozeném prostředí se týkal například lidí se zdravotním (tělesným) postižením, s mentálním postižením, s vážným duševním onemocněním. Šlo a dodnes jde také o lidi i o děti žijící v různých ústavech nebo o seniory „dožívající“ v domovech důchodců.