Nám bláznům je hej…

Tak jsem si zase prošla denní tisk a přečetla si zajímavé názory bývalého prezidenta Václava Klause. Samozřejmě opět všemu výborně rozuměl a vše by dělal lépe… V souvislosti s tím jsem si vzpomněla na jeho prohlášení, že všichni kdo na něj pokřikovali během oslav 17. listopadu, jsou prostě blázni. Já sice na nikoho nekřičím, ale v tomto kontextu se musím také zařadit mezi blázny. Proto mě potěšilo, když jsem pochopila, že náš bývalý prezident má vlastně hluboké pochopení pro blázny a další duševní poruchy. A vlastně se není čemu divit. Vždyť i on sám s tím má zjevně své zkušenosti. Nejsem odborník v oblasti psychologie, nicméně si myslím, že osobnostní rysy pana Klause byly a jsou dosti hraniční. Nevím, zda u něj můžeme mluvit o chorobné touze po moci, ale něco na tom možná bude. O tom, že jde o osobnost vybavenou nadstandardní ješitností, ovšem pochybovat nelze. Přidejme si k tomu laicky nazvaný „Všeználkovský syndrom“ zřejmý například z toho, jak byl a je schopen přednášet na zahraničních fórech například o problematice globálního oteplování, a také „spasitelský syndrom“, jehož příkladem je opravdu velkoryse udělená amnestie. A jako třešničku na dortu uveďme ještě roztomilý sklon ke kleptomanii, díky kterému se „proslavil“ i mezinárodně. Z toho všeho vyplývá, že náš bývalý pan prezident musí mít pro blázny opravdu pochopení.