Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Nový web naleznete na adrese www.lidemezilidmi.cz

Třicet korun

27. 1. 2014

Nedá mi, abych se s vámi nepodělila o svůj názor. Připravovala jsem nedělní oběd, když jsem zaslechla z televize hlas Václava Moravce, který v rámci svého pořadu pokládal otázky premiérovi v demisi Jiřímu Rusnokovi. Právě spolu diskutovali nad otázkou financování a stavu našeho zdravotnictví a dále o zrušení notoricky známého 30korunového poplatku. Ten je již dlouho politickou kartou, s ní se hrají hry, které se dotýkají každého z nás. Žádná z politických stran či koalic nebyla schopna v této hře jednoznačně zvítězit, a tak muselo dojít až na rozhodnutí Ústavního soudu. Ten se jednoznačně vyslovil pro zrušení tohoto poplatku. Zajímavá byla reakce pana Rusnoka: „Poplatky bych nerušil. Poplatek ve výši 30 korun, když krabička cigaret stojí 80 i více korun a pivo v restauraci 30 Kč, tak prostě zaplatit 30 Kč u lékaře, mi připadá zcela adekvátní a myslím, že nikomu zásadně neprospěje jeho zrušení."

Tento názor mi opravdu zvedl adrenalin v krvi. Určitě nejsem žádný odborník na financování zdravotní politiky. Jsem jen obyčejný člověk. Právě proto se musím zeptat, zda si politici vůbec uvědomují, že takových je nás naprostá většina. A právě pro tuto většinu není zdravotní poplatek jen kartou v politické hře, ale pro mnohé bohužel pravidelně se opakující realitou. Jistě, je lepší být „Mladý, zdravý a bohatý“ nebo ještě lépe „politik“. Takový invalidní důchodce to má ovšem horší. A odpověď na otázku, kdo častěji platí zdravotnický poplatek, opravdu není složitá. Možná, že invalidní důchodce, či samoživitelka s nemocným dítětem se nerozhodují, zda si za prostředky ušetřené na zdravotním poplatku koupí panem Rusnokem zmiňované pivo či cigarety. Z vlastní zkušenosti vím, že pro tyto peníze najdou daleko lepší využití.

Jistě, politici mají jasno. Žijeme přece ve společnosti založené na solidaritě. Platíme nehorázně vysoké daně. Nikdo na tom není až tak špatně. A navíc jsme přece právě valorizovali důchody. Každý si může dovolit zaplatit za svoje zdraví. Ano, to vše je částečně pravda. Ale jsem opět u souvislostí. Pokud někomu valorizujete důchod v průměru o 30-40 korun měsíčně (a ještě se tím chlubíte), pak přece musíte chápat, že je to pro něj podstatná částka. Jinak by to přece nemělo smysl. V tomto kontextu má ovšem pro řadu lidí zrušení zdravotnického poplatku daleko větší praktický význam než zvýšení důchodu. Například já za hodnotou 30 korun nevidím cigarety či pivo, ale spíše chleba a rohlíky. Stále častěji se utvrzuji v názoru, že politici nemají vůbec představu, s jakými financemi musíme každý měsíc vyjít, jak je všechno drahé, jak se v Česku žije. Bohužel naše světy jsou zcela odlišné, ale oni rozhodují o tom našem. V této souvislosti jsem si vzpomněla na hodiny dějepisu. Francouzská královna Marie Antoinetta se prý divila, že se francouzský lid bouří kvůli nedostatku chleba a nechápala, proč tedy nejí koláče. Nechovají se někteří naši politici obdobně arogantně a nezasluhují si také politickou gilotinu? Na to si musí odpovědět každý sám. Já osobně jsem ráda, že zdravotní poplatky už nebudu muset platit a že mi pan Rusnok už nebude svými výroky kazit chuť k nedělnímu obědu....

Simona Breichová
Simona Breichová

Simona Breichová

Žiji v žlutém domečku mezi rybníky na jihu Čech, a to s manželem a dvěma dospívajícími dětmi. Velkou radost mi v životě dělá můj chlupatý poklad - kokršpanělka Sandy. Sílu do života mi dodává sluníčko a voda, moc ráda plavu, asi lépe ve vodě než v životě. Dále mám ráda přírodu, práci na zahradě a dobré knihy. Naopak nesnáším bezmoc, bezohlednost, aroganci, klíšťata a komáry.

Komentáře

  • Jiří Rubeš

    vloženo 7.4.2014 08:02:39

    Dost mně vadí zjednodušené strkání skupiny lidí do jednoho pytle. Dělit bychom měli na lidi s pevnými mravními zásadami a bez nich. Bohužel těch s pevnými mravními zásadami je velmi, velmi málo. Nejen mezi politiky, ale já jejich nedostatek pociťuji i ve svém okolí. Ono k prosazování těch mravních zásad je zapotřebí i značné dávky odvahy. V konečné fázi je to boj proti většině a tady pochybuji i sám o sobě. Myslím, že takhle nekriticky kritický pohled na politiky, ty slušné s mravními principy na toto pole nepřiláká.

  • Jan Novák

    vloženo 29.1.2014 20:13:07

    Sám bych to lépe nenapsal. Myslím, že váš názor je správný a ani já si už nechci arogancí politiků kazit chuť k jídlu...

Přidat komentář...

Naši partneři:

HelpnetGreen Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2024 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |