Dejme na malou chvíli slovo vědě. Jak ta definuje osud? Dnes již nemusíme hledat v učených knihách. Stačí si slovo osud zadat do internetového vyhledávače. Podle stránek "Leccos.com" lze definovat osud (latinsky fatum) jako personifikaci vnějších vlivů a sil, které spoluurčují život člověka, ale které člověk sám nemůže ovlivnit. V antice byl osud pokládán za svrchovanou moc, jíž podléhají i bohové. Celé civilizační úsilí západního lidstva lze chápat jako soustavné omezování moci osudu (instituce, právo, lékařství apod.). Věda má tedy jasno. Ovšem život nejsou jen definice.
Znám jeden skutečný příběh chlapce Honzíka. Jako malý se topil na koupališti. Lékař mezi rekreanty zasáhl včas a dítě oživil. Honzík se po nehodě uzavřel do sebe, do svého světa, trpěl určitou formu artismu. Vody se panicky bál. V deseti letech jel na letní tábor pro děti s obdobnými problémy, kde měl pod dohledem zkušených vedoucích překonávat obavy z vody. Spadl z nafukovacího lehátka do rybníka a trvalo dlouhé minuty, než ho vedoucí našli. Opět byl na břehu lékař, ovšem tentokrát se mu oživování přímo na místě nezdařilo. V nemocnici Honzík do rána zemřel. Dostal tedy jen nějaký „čas navíc“, ale osudu neušel.
Ani tento příběh nám nemůže dát odpověď na to, zda je možné s osudem bojovat, či se s ním pouze smířit. A můj soukromý závěr? Nevím a nikdy zřejmě vědět nebudu, zda a do jaké míry náš život ovlivňuje osud. Nezbývá mi než doufat, že zkoušky, které přede mě osud a život postaví, dokáži zvládnout.
Simona Breichová
