Téměř tři roky nabízí své služby psychiatrickým pacientům Asertivní komunitní tým vedený MUDr. Miroslavem Pastuchou. Jeho hlavním posláním je, aby se duševně nemocní lidé nedostávali kvůli dílčím problémům do nemocničního zařízení a mohla jim být poskytována odborná péče v domácím prostředí ve společenství jejich nejbližších.

Čekárny psychiatrů a některých psychoterapeutů praskají ve švech. I mně se terapeutická živnost celkem „rozjela“ a nyní mám potřebu svoji dosavadní činnost poněkud rekapitulovat, spíše se nad ní zamyslet. Za prvé jsem si uvědomil, že mám své klienty rád.

Občas se zastaví – to když číslo kroků, které právě udělal , odpovídá v poblouznění pečlivě vypočítané číselné šifře, která přináší štěstí.

Nezisková organizace Dobré místo, z.s. zve do svých nových prostor vpavilonu 19 vareálu Psychiatrické nemocnice Bohnice, kde v rámci festivalu Babí léto 2015 pořádá Setkání na Dobrém místě.

Kampaň za získání cílové finanční částky na dotvoření hry Poslední případ detektiva Konečníka běží na portálu Hithit

„V roce 2014 nás napadla šílená myšlenka. Díky ní jsme skončili v Bohnicích. Naší vizí bylo pracovat na dalším představení se skupinou lidí, kteří nemají žádné divadelní zkušenosti. Rozhodli jsme se, že tuhle skupinu najdeme v Psychiatrické nemocnici Bohnice,“ říká student DAMU, režisér skupiny Neklid Peter Gonda. Neklid je umělecká skupina studentů DAMU a FAMU: režisér Peter Gonda (DAMU), scenografka Jitka Pospíšilová (DAMU), scenáristka a dramaturgyně Barbora Námerová (FAMU). „Vedeme divadelní dílny se záměrem tvořit plnohodnotné divadlo se zapojením klientů Bohnic. Po roce a půl práce s pacienty jsme zjistili, že v Bohnicích žijí lidé stejní jako my, plní nápadů, energie a zápal pro divadlo. Silné osobnosti, které jsou schopné i přes nelehké životní situace tvořit a přinášet úžasné divadelní impulsy,“ dodává Gonda. Dílnami v Bohnicích prošlo více než 70 pacientů.

Posláním Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví je iniciovat a realizovat změny, které vedou k přesunu péče o duševní zdraví do komunity, posílení respektu k lidem s duševním onemocněním a profesionálním a dostupným službám v oblasti péče o duševní zdraví. Ředitele centra Mgr. Pavla Říčana jsme požádali o vysvětlení, co se za tím skrývá.…

Dnes 9. června předali představitelé Platformy pro transformaci systému péče o lidi s duševním onemocněním v ČR otevřený dopis adresovaný premiéru Sobotkovi. V dopise signatáři apelují na premiéra, aby se osobně angažoval v procesu transformace systému péče o lidi s vážným duševním onemocněním v ČR. Reforma stále stagnuje.

Na začátku května zahájilo činnost Komunitní centrum Podskalí Fokusu Praha. Za podpory Norských fondů tak vzniká nová potřebná služba pro lidi s duševním onemocněním. V Centru pracuje multidisciplinární tým, ve kterém jsou sociální pracovníci, zdravotní sestra, psycholog, psychiatr i peer pracovník – člověk s vlastní zkušeností s duševním onemocněním. Jsou připraveni pomáhat lidem s duševním onemocněním řešit jejich situaci – na jednom místě, včas a současně v rovině zdravotní i sociální.

Zúčastnila jsem se přednášky profesorky PhDr. Beáty Krahulcové,Csc. na téma „Poruchy nálady a afektivní poruchy“ na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy, kterou prvním ročníkem studuji v oboru sociální a charitativní práce a ráda se se svými novými poznatky podělím.

Po žďárské tragédii se otevřela veřejná debata o schizofrenii. Zprvu se na vlně negativních emocí mluvilo především o (ne)bezpečí. Později se ozývaly hlasy volající po změně a lepším financování psychiatrie.

V pražské galerii Josefa Adamce probíhá výstava Nebe a duše. Představuje tvorbu výtvarníků,kteří mají zkušenost s duševním onemocněním (a jejich přátel). Výstavu včetně vernisáže a doprovodného programu zorganizoval Ladislav Míšek - jeden z vystavujících autorů – filidh, harfenista a básník, uměleckým jménem Amairgil Vrchotický.

Duševně nemocná žena, která 14. října 2014 zabila před střední školou ve Žďáru nad Sázavou šestnáctiletého studenta, měla nařízenu ochrannou léčbu. Okresní soud v Opavě ji v únoru loňského roku propustil z ústavní ochranné léčby (v Psychiatrické nemocnici v Opavě) do ambulantní ochranné léčby. Žila doma, jednou měsíčně chodila na kontrolu k ambulantnímu psychiatrovi. Podle něj se léčila a nic nenasvědčovalo tomu, co se pak stalo.

Co je potřeba k tomu, aby propuklo pravé mediální šílenství? A jak se šílenství může dostat do médií, jak o lidech postižených duševní nemocí referují česká většinová média?

Zpravidla je potřeba, aby se stalo něco skutečně skandálního, šokujícího, silného a mělo by to končit smrtí. Příběh začíná a média vědí, z čeho se dá vytěžit nějaký kapitál. Informují ráda, ještě radši však vyvolávají emoce, ponoukají k tomu, abyste odložili další usrknutí kávy na později.

Zamyslíme-li se nad stereotypy, které média používají, je zde jako první otázka „nebezpečnosti schizofreniků“. Ano, duševně nemocní se také dopouštějí kriminálních a násilných činů. Fundované výzkumy i ty v médiích citované, uvádějí, že procento duševně nemocných, kteří je páchají, je stejně nízké jako průměr veškeré populace.

Zúčastnili jsme se mediálního dění přímo. Měli jsme šanci promluvit nejen o žďárské tragédii, ale i o vlastních životních a pracovních zkušenostech. Zeptali jsme se kolegů z Klubu Mosty a za sdružení rodičů duševně nemocných dětí Jany Poljakové, kteří byli médii rovněž několikrát osloveni. Zajímalo nás, co je přimělo ke vstupu do veřejné debaty a jaké si z ní odnesli pocity.

Bruce Levine

http://www.madinamerica.com/2013/09/behind-amazing-victory-mental-health-activists-robert-whitaker/ http://www.madinamerica.com/2013/09/behind-amazing-victory-mental-health-activists-robert-whitaker/

Pro aktivisty za reformu psychiatrie a pro Roberta Whitakera je to úžasné vítězství. 28. srpna 2013 oznámil ředitel Národního ústavu duševního zdraví (NIMH), Thomas Insel, že standartní léčba lidí, u kterých byla diagnostikována schizofrenie a jiné psychózy, potřebuje změnu.

Zpráva o smrti šestnáctiletého chlapce, který bránil napadenou spolužačku a sám se stal obětí útoku duševně nemocné ženy, nás hluboce zasáhla. S velkou lítostí nad zmařením života mladého člověka a nad bolestí pozůstalých, musíme upozornit na hlubší příčiny toho, co se stalo. Do naší skupiny, která se dlouhodobě zasazuje o transformaci systému péče o lidi s duševním onemocněním v České republice, patří zástupci lékařů, pacientů, jejich rodinných příslušníků a také poskytovatelů zdravotně-sociálních služeb pro lidi s duševním onemocněním. Sdílíme pobouření veřejnosti i přesvědčení většiny lidí, že je nutné něco udělat, aby se podobným tragédiím zabránilo.

Platforma pro transformaci péče o lidi s duševním onemocněním, která je seskupením zástupců odborných společností, poskytovatelů služeb, pacientských a rodičovských organizací jakož i jednotlivců, přijala tuto deklaraci na základě stále sílícího přesvědčení, že jediným řešením neutěšené situace v oblasti péče o lidi s duševním onemocněním v České republice je transformace celého systému. Oddalování systematicky a cíleně prováděné transformace zvyšuje riziko zanedbání péče o vážně duševně nemocné.

Stanovisko Platformy pro transformaci systému péče o lidi s duševním onemocněním v ČR k připravované reformě psychiatrické péče

Ministerstvo zdravotnictví ČR v září 2013 schválilo Strategii reformy psychiatrické péče. Její implementace měla být zahájena v roce 2014. Přípravné práce se však prvním čtvrtletí roku 2014 téměř zastavily. Vzhledem k tomu, že dosud není uzavřeno jednání o prostředcích z Evropských strukturálních fondů, určených na úhradu nákladů přechodové fáze, obáváme se zpomalení a v horším případě i zpochybnění reformy. Byla by to špatná zpráva zvláště pro lidi s vážným duševním onemocněním a jejich rodinné příslušníky. Oddalování systematicky a cíleně prováděné transformace zvyšuje riziko zanedbání péče o vážně duševně nemocné.

Otevřený dopis předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi a ministrům

Praha, 16. 9. 2014: Přípravy slibované reformy psychiatrické péče v letošním roce stagnují. Představitelé organizací i jednotlivci sdružení v Platformě pro transformaci systému péče o lidi s duševním onemocněním v ČR proto odeslali 15. září předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi otevřený dopis, ve kterém vyjadřují nesouhlas se současným vývojem reformy psychiatrické péče a požadují vypracování Národního plánu péče o osoby s duševním onemocněním.

2. ročník Bláznivého festivalu na podporu osvěty a správné léčby schizofrenie.

I letos se můžete těšit na veletrh výrobků pacientů z celé České republiky, zajímavé workshopy, divadelní a hudební představení pacientů nebo třeba letní kino. Novinkou letošního ročníku je představení nové divadelní hry - premiérově na Bláznivém festivalu. Akci svým vystoupením uzavře kapela Tata Bojs.

Nedávno jsem byl účasten na přednášce věnované tématu Doporučené postupy v léčbě schizofrenie. Paní doktorka s tituly před i za jménem tam mluvila o tom, jaké léky a jak dlouho se mají podávat: Léčbu je nutné zahájit co nejdříve. Má trvat minimálně dva roky. A pokud dojde k relapsu (opakování psychotického stavu) měly by se pak už brát léky po celý život. Taková jsou prý doporučení Psychiatrické společnosti ČLS. Na moje otázky ohledně alternativních možností – např. ohledně finského Otevřeného dialogu (viz YouTube, dokumentární film Daniela Macklera - http://youtu.be/ufnwn5OrRus) nebyla schopna odpovědět. Prý film neviděla, ale slíbila, že se na něj podívá. Trochu mě to mrzelo, posílal jsem jí v dostatečném předstihu odkaz na film mailem. Byl jsem z toho pak smutný, poněkud i nazlobený.

Na konci dubna se v Denním psychoterapeutickém sanatoriu Ondřejov uskutečnil další seminář Mise pro duševní zdraví. Diskusi na téma „vývoj reformy psychiatrické péče“ moderoval MUDr. Martin Jarolímek. Přibližně dvacítka účastníků (převážně z pacientských a rodičovských organizací) měla příležitost reagovat na úvodní prezentaci Ing. Olgy Laaksonen, která pracuje na odboru evropských fondů ministerstva zdravotnictví a má na starosti vyjednávání dotačních programů ze Strukturálních fondů EU.

29. dubna se od 16 do 18 hodin uskuteční v Denním psychoterapeutickém sanatoriu Ondřejov v Praze - Hodkovičkách další ze seminářů Mise pro duševní zdraví, tentokrát se vrátíme k tématu Reformy psychiatrie, zhodnotíme aktuální situaci a zástupci Ministerstva zdravotnictví budou informovat o vývoji jednání a současném stavu.

Ministr zdravotnictví MUDr. Martin Holcát, MBA, poskytl Espritu exkluzivní rozhovor v souvislosti se schválením Strategie reformy psychiatrické péče.

Jakou šanci má reforma psychiatrické péče? Zeptali jsme se vedoucího oddělení poradců, analýz a tvorby strategií Ministerstva zdravotnictví PhDr. Ivana Duškova, který přípravu reformy koordinuje.

Na implementaci Strategie reformy psychické péče se bude od 1. ledna 2014 podílet velká pracovní skupina jmenovaná ministrem zdravotnictví ČR. Vedle zástupců ministerstva zdravotnictví, zástupců Psychiatrické společnosti ČLS JEP, ministerstva práce a zdravotních pojišťoven v ní budou také zástupci uživatelů péče, rodičů a nestátních neziskových organizací.

Brněnská organizace Dotyk II poskytuje svým klientům i pracovníkům trpícím schizofrenií zcela nebývalý způsob sociální rehabilitace. Jsou zde zaměstnáni lidé se zkušeností s tímto závažným duševním onemocněním, aby se setkávali se svými „kamarády“, kteří trpí podobně.

Zástupci pacientských a rodičovských organizací i poskytovatelů služeb sdružených v Misi pro duševní zdraví diskutovali o aktuálních problémech v souvislosti s připravovanou transformací systému péče o lidi s duševním onemocněním.