V Moldavsku dnes žije více než dva tisíce lidí s mentálním handicapem či duševním onemocněním celkem v šesti ústavech, v izolaci a ve zcela nevyhovujících podmínkách. Tříletý česko-moldavský projekt Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví, podpořený v rámci zahraniční rozvojové spolupráce ČR, by to měl změnit.

Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která letos oslavuje 170. výročí svého provozu v areálu Ke Karlovu se může pochlubit historicky jedinečnou lokalitou, slavnými jmény i nejmodernějšími trendy v biologické léčbě duševních poruch.

 

Marie (30 let, dvě děti) vypráví o zkušenostech z blázinců, o šikaně na základní škole, o děsivé rodinné výchově a o díře v mozku.

Jakou máš diagnózu a co tě trápí?

Je to měnící se a vyvíjející se záležitost. Nejdříve mi stanovili emočně nestabilní poruchu osobnosti. Podle papírů z dětské psychiatrie nejsem terapeuticky ovlivnitelná. Postupně připustili možnost terapeutické ovlivnitelnosti a v poslední době je prý moje osobnost stabilizovaná a nevykazuji poruchy osobnosti. Posledních sedm let mám pouze smíšenou úzkostně depresivní poruchu. Poruchu osobnosti ze mě smetla doktorka Stopková na devatenáctce v roce 2009. Celkově jsem byla šestkrát hospitalizovaná, nejintenzivněji v letech 2000-2004.

Projektový časopis šířený Dobrým místem, o.s. v rámci projektu Informační aktivity CZ.11/MGS/004 podpořeného z Norských fondů.

 

Klub V. kolona láká návštěvníky do areálu bohnické nemocnice na výtečnou sicilskou kávu, atmosféru sto let staré secesní budovy Divadla Za plotem a na bohatou nabídku kulturních pořadů. Dvanáctého května 2016 byl na programu koncert skupiny Tree Spirit. Podle organizátorů šlo o „Alternativní umělecký projekt kombinující hudbu, performaci a videoart.“ Tahle upoutávka na facebooku zaujala i publicistku a básnířku Kateřinu Málkovou, která do V. kolony často chodí jak na kávu, tak za kulturou.

Jedna z otázek v dotazníku, který byl určen lidem s vážným duševním onemocněním, zněla „Co dalšího se vám osvědčilo při zvládání potíží?“ Někteří z respondentů se trochu víc rozepsali. Jejich odpovědi najdete v tomto článku. Jména autorů jsou samozřejmě fiktivní. Dotazníkové šetření v rámci projektu Informační aktivity v souvislosti s reformou psychiatrické péče v ČR podpořeného z Norských fondů, realizoval na podzim 2015 spolek Dobré místo.

Ve středu 27. dubna 2016 se v prostorách spolku Dobré místo v areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice uskutečnil seminář na téma Recovery“ a co dál. Navazoval na seminář s názvem Recovery: cesty k životu, který se uskutečnil dva dny před tím. Oba semináře jsou součástí projektu Informační aktivity v souvislosti s reformou psychiatrické péče v ČR podpořeného z Norských fondů.

V pondělí 25. dubna 2016 se v prostorách spolku Dobré místo v areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice uskutečnil seminář na téma recovery. Seminář byly součástí projektu Informační aktivity v souvislosti s reformou psychiatrické péče v ČR podpořeného z Norských fondů. Přinášíme stručný výtah z jednotlivých příspěvků a diskuse.

 

Výstupy anketních rozhovorů provedených Dobrým místem z.s.

 

Pod hlavičkou projektu Informační aktivity v rámci reformy psychiatrické péče Dobré místo z.s. uskutečnilo 60 anketních rozhovorů týkajících se současné psychiatrické péče v České republice a obecně problémů spojených s duševním onemocněním. Z celkového počtu 60 respondentů odpovídalo na naše otázky 30 lidí s duševním onemocněním 15 rodinných příslušníků lidí s duševním onemocněním a 15 odborníků (psychiatrů, psychologů, terapeutů). Spektrum respondentů z řad lidí se zkušeností s duševním onemocněním zahrnovalo tyto diagnózy: schizofrenie (9), schizoafektivní porucha (8), bipolární porucha (3), úzkostná porucha (5), deprese (1) porucha osobnosti (1) anorexie (1), psychosomatické bolesti (1) a Tourettův syndrom (1).

 

Projekt „Informační aktivity k reformě psychiatrické péče,“ který s podporou Norských fondů realizuje spolek Dobré místo, z.s., mapuje aktuální situaci v oblasti péče o duševní zdraví. Realizační tým projektu tvoří lidé, kteří sami prošli vážným duševním onemocněním. „Chceme, aby lidé, kteří mají zkušenost s duševním onemocněním, pojmenovali problémy, které je nejvíce tíží, a mohli se vyjádřit k připravovaným změnám,“ říká PR manažerka projektu Mgr. Eliška Pražáková. Jedním z klíčových problémů je podle ní stigmatizace všech vážně duševně nemocných lidí jako „vraždících šílenců“.

Přední český filosof Miroslav Petříček se kromě oblasti filosofie umělecké tvorby a přesahů mezi filosofií, filmem, literaturou a uměním, zabývá též samotnou podstatou vnímání, jeho zákonitostmi a aplikacemi. Jelikož je autorem mnoha knih a rád hovor stočí i na dějiny šílenství a melancholie, naše redaktorka s vlastní zkušeností s duševním onemocněním se jej zeptala na několik postřehů z dané oblasti.

Ve vršovické Donské ulici funguje centrum na podporu duševně nemocných. Proběhlo tam už několik setkání uživatelů psychiatrických služeb, kteří chtějí se svou zkušeností pomáhat druhým: těm, kteří zatím nevědí, jak se ozvat za svá, i bytostně lidská, práva. Spolupráce organizace 3P a Ligy lidských práv ( LLP ) se osvědčuje.

Mnoho nemocných se ptá, kdo je vlastně peer lektor. Jednoduše se dá říct, že je to nemocný, u kterého už prošla nějaká úzdrava a který pomáhá jiným duševně nemocným. Já například dělám publicistickou dílnu, protože jsem před propuknutím choroby byl novinář. Ale co je vlastně její náplní?

V předchozím půl roce realizovalo Dobré místo v rámci projektu Informační aktivity podpořeného z Norských fondů dotazníkové šetření na témata související s problémy, s nimiž se setkávají lidé duševně nemocní. Děkujeme všem ochotným respondentům, kterých se sešlo 130, za jejich čas. Výsledky dotazníku budeme přinášet v samostatných článcích podle oblastí, na které jsme se ptali. Obšírnější články obohacené o názory z anket, budou postupně následovat. Dnešním tématem je oblast zaměstnávání a následných vztahů v pracovním kolektivu:

(Pouhý kusý nástřel textu, resp. spíše jen útržku; původní „motivační“ název neodpovídá obsahu)

 

Smysl (Krize vlastně permanentní)

 

V předchozím půl roce realizovalo Dobré místo v rámci projektu Informační aktivity podpořeného z Norských fondů dotazníkové šetření na témata související s problémy, s nimiž se setkávají lidé duševně nemocní. Děkujeme všem ochotným respondentům, kterých se sešlo 130, za jejich čas. Výsledky dotazníku budeme přinášet v samostatných článcích podle oblastí, na které jsme se ptali. Obšírnější články obohacené o názory z anket, budou postupně následovat. Dnešním tématem je oblast současné psychiatrické péče:

Hledání reformy psychiatrické péče

Lidé s duševním onemocněním i jejich blízcí se ptají, jak reforma pokračuje, jestli někam směřuje, jestli bude či nebude a co z ní nakonec vznikne. Svoje názory a odpovědi na otázky ohledně potřeb lidí s duševním onemocněním, vyjádřili účastnící semináře, který 8. 10. 2015 proběhl v Psychiatrické nemocnici Bohnice.

Změna v péči o lidi s duševním onemocněním

V Psychiatrické nemocnici Marianny Oranžské v Bílé Vodě na Jesenicku vznikl nový projekt péče o chronicky duševně nemocné zaměřený na moderní léčebné metody a přístupy. Terapeutická komunita Tao (Cesta)je od ledna 2015 zapojena do projektu s názvem Implementace systému ucelené rehabilitace pro osoby s duševním onemocnění v regionu Jesenicko.

Občanské sdružení Dobré místo pozvalo v sobotu 12. září 2015 do svých nových prostor v pavilonu 19 v areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice návštěvníky festivalu Babí léto. Na závěr programu nazvaného Setkání na Dobrém místě se uskutečnil seminář věnovaný aktuálním problémům psychiatrické péče. Seminář byl součástí projektu Informační aktivity v souvislosti s reformou psychiatrické péče v ČR podpořeného z Norských fondů.

Jmenuji se Katka a mám diagnózu schizoafektivní porucha. Měla jsem mánii, depresi i psychózu a trpím úzkostmi. Můj kamarád Břéťa si také prošel duševním onemocněním. Zeptala jsem se ho, kdy začal mít psychické problémy a jak se k nim stavěl. Vyvinula se z toho mezi námi docela zajímavá debata.

Michal Maršálek, primář v Psychiatrické nemocnici Bohnice, měl možnost poznat mnoho pacientů a jejich uměleckých děl. Měl také možnost seznámit se s životními příběhy a diagnózami slavných umělců. Sám se věnuje poezii, poučen o zákrutech mysli a motivaci k tvorbě. Jeho poslední sbírka Černá bere byla letos nominována na cenu Magnesia Litera.

Po podzimním setkání s Peterem Bullimorem na sympóziu Horizonty pořádaném skupinou Narativ měli Brňané v červnu letošního roku příležitost využít jeho zkušeností s vedením svépomocné skupiny pro lidi, kteří slyší hlasy.

Nedávno jsem sem začala psát o své nemoci. V komentářích pod mým článkem se na blogu IDNES objevilo zajímavé téma: Jsme my schizofrenici opravdu tak nevypočitatelní? Může okolí zavčasu dešifrovat náš stav a předejít problémům? Popíšu krátce to, co zažívám před atakou, a pokusím se vysvětlit, proč se chovám v takových chvílích pro okolí nepochopitelně.

Protože nemáme duševně nemocné politiky – stigma to nedovolí – málokdo z těch, kdo vymýšlí reformu psychiatrické péče, se dokáže plně vcítit do potřeb lidí, které tuto péči využívají. Snad se k nim alespoň větrem donese tento hlas lidu.

Je to výlet do nemocné a vystrašené duše. Všechno je myšleno naprosto vážně. Představte si, že ten příběh žijete vy, a pak možná pochopíte, jak se autor cítil. Toxická psychóza a schizofrenie vážně nejsou legrační nemoci. Obzvlášť, když je krmíte drogami.

MUDr. Jan Pfeiffer před listopadem 1989 pracoval s těžce duševně nemocnými na uzavřeném oddělení tehdejšího Výzkumného ústavu psychiatrického. V roce 1990 se stal jedním ze zakladatelů Fokusu a jako jeho první ředitel zde působil až do roku 1994. Pak založil Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Praha a snažil se téměř deset let o prosazení celkové strukturální změny.

Koncem loňského roku upozorňovali zástupci neziskových organizací i poskytovatelů péče v oblasti duševního zdraví, sdružení v Platformě pro transformaci systému péče o lidi s duševním onemocněním v ČR, na zamrznutí schválené reformy psychiatrické péče v České republice.

Předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi byl zaslán otevřený dopis, který podepsali mluvčí platformy Pavel Novák – ředitel Fokusu Praha, psychiatr Ondřej Pěč, ředitel občanského sdružení KOLUMBUS Jan Jaroš a za organizace rodinných příslušníků pacientů předsedkyně obecně prospěšné společnosti Sympathea Jana Poljaková.

Spolek Dobré místo zaměstnává téměř dvacet lidí s vážným duševním onemocněním. Většina z nich se věnuje novinářské práci na webovém portálu Lidé mezi lidmi a spolupracuje na realizaci dvou projektů financovaných z Norských fondů. Projekty by měly přispívat k destigmatizaci psychiatrických pacientů a k prosazování reformy psychiatrické péče.

Tinnitus, tedy bzučení, pískání, šumění a další obtěžující zvuky v uších, zažívá čas od času značné procento populace. Nejen kvůli hluku ve vnějším světě, který působí jako stresor, ale i kvůli dalším okolnostem vzniká tento zvláštní jev, který může mít pro člověka fatální důsledky. O vlivu tinnitu na vznik deprese psala svou ročníkovou práci studentka Gymnázia Na Zatlance Jana Jetelinová, která sama tinnitem trpí.