Zástupci pacientských a rodičovských organizací sdružených v Misi pro duševní zdraví diskutovali s představiteli Ministerstva zdravotnictví ČR o připravované reformě psychiatrické péče.

Ředitel odboru evropských fondů ministerstva zdravotnictví PhDr. Mgr. Jan Bodnár stojí v čele týmu, který připravuje podklady pro čerpání dotací z evropských strukturálních fondů v programovacím období 2014–2020 na oblast psychiatrické péče. Evropské peníze by měly pomoci s nastartováním reformy psychiatrické péče v České republice. Novým prvkem systému a klíčovým pilířem reformy se mají stát mimo jiné Centra duševního zdraví.

V předvečer mezinárodního dne duševního zdraví spolupořádal portál Lidemezilidmi.cz na Palackého náměstí Happening, jehož cílem bylo poukázat na nutnost chystané reformy psychiatrické péče u nás. Děkujeme všem zúčastněným za to, že přišli a doufejme, že se reforma bude posunovat tím správným směrem. Níže v článku najdete pár fotografií...

8. října proběhla tisková konference, kde Ministerstvo zdravotnictví představilo aktuální stav přípravy reformy psychiatrické péče v ČR. Strategie reformy klade důraz na kvalitu života pacienta.

Ve středu 9. října se v 16 - 18 hodin uskuteční na Palackého náměstí v Praze happening vyjadřující postoje k plánované reformě psychiatrické péče v ČR. Na akci jsou zváni všichni, komu není lhostejné, jaký je stávající stav psychiatrické péče. V bodech se jedná o níže uvedené oblasti.

V uměle vyšlechtěné trávě zvané skunk, kterou v Česku kouříte, chybí látka kanabidiol – brzda proti schizofrenii.

Péče o pacienty trpící schizofrenií vyžaduje víc než předepsání léků a kontrolu jednou za měsíc. Nestačí, když lékař označí diagnózu, řekne pacientovi, že by měl užívat nějaký lék, stručně upozorní na vedlejší účinky, ale nic dalšího podrobněji nevysvětlí a s vytištěným receptem pošle pacienta do lékárny.

S psychofarmaky je někdy nutné „čarovat.“ Péče o pacienty trpící schizofrenií vyžaduje víc než předepsání léků a kontrolu jednou za měsíc.

Do diskuse o připravované reformě psychiatrické péče přišla pro mnohé nečekaná zpráva, že ministerstvo zdravotnictví vyhovělo žádostem o změnu názvu psychiatrických léčeben na psychiatrické nemocnice.

Po létech nedůvěry v možnost pozitivní změny v systému péče o lidi s duševním onemocněním a po nečekané změně postoje ministerstva zdravotnictví, které v loňském roce ohlásilo reformu psychiatrické péče, nabývají obrysy budoucích změn stále reálnější podobu.

Připravovaná reforma psychiatrické péče by měla přinést významné změny fungování velkých psychiatrických léčeben, které se v současnosti starají o většinu vážně duševně nemocných lidí. PL Bohnice předjímá charakter těchto změn ve svém pilotním programu.

Jedenáctého března se uskutečnil v prostorách Senátu seminář nazvaný Reforma psychiatrické péče z pohledu odborníků, pořádaný pod záštitou místopředsedy Senátu Ing. Zdeňka Škromacha. Většina přednášejících mluvila o neutěšeném stavu psychiatrické péče v ČR. Zástupci ministerstva zdravotnictví nebyli pozváni.

V současné právní úpravě nedobrovolné hospitalizace a navazující „praxi“ vidí lidé s vážným duševním onemocněním velký problém. Rodiče, kteří žijí se svými dětmi trpícími psychotickým onemocněním, rovněž vidí obrovský problém v tom, za jakých okolností může být akutně nemocný člověk nedobrovolně hospitalizován. Jejich postoje, obavy a zkušenosti však „jdou proti sobě“.

Po dobu sjezdu komunistické strany (nebo když měl přijet Brežněv), bývali psychiatričtí pacienti, kteří by mohli působit rozruch, nedobrovolně zavíráni do psychiatrických léčeben. Nedobrovolná hospitalizace je ze zcela jiných důvodů velkým problémem i dnes.

Přinášíme čtenářům podstatnou část Strategie reformy psychiatrické péče, kterou 11. prosince 2012 podepsal ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.

V září letošního roku ustanovil ministr zdravotnictví pracovní skupinu, která má za úkol vytvořit do poloviny roku 2013 strategii reformy psychiatrické péče v České republice.

Ředitel Psychiatrické učebny Bohnice MUDr. Martin Hollý o deinstitucionalizaci

K čemu by podle vás měla směřovat transformace psychiatrických léčeben?

Měli bychom minimalizovat počet lůžek, dobu strávenou na lůžku, minimalizovat vytržení lidí z přirozeného prostředí.

Před ministerstvem zdravotnictví se 10. října uskutečnil happening za lepší život lidí s duševní nemocí. Na Palackého náměstí v Praze se sešli členové pacientských a rodičovských organizací společně se zástupci poskytovatelů zdravotní a sociální péče, aby symbolicky právě 10. října, kdy se slaví Světový den duševního zdraví, předali ministrovi zdravotnictví MUDr. Luboši Hegerovi deklaraci požadující transformaci systému péče o lidi s duševním onemocněním v ČR.

Ministerstvo zdravotnictví informovalo o přípravách na reformu psychiatrické péče v České republice. Cílem má být modernizace celého systému a zvýšení kvality péče o pacienty.

Rozhovor s ředitelkou občanského sdružení VIDA Mgr. Jitkou Styblíkovou.

Jak jste se k práci ve VIDA dostala?

Studovala jsem na katedře sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, a v posledním ročníku mě napadlo, že si najdu práci na půl úvazku v oboru. Kde? Neměla jsem žádné zvláštní přání, jen jsem věděla, že nemohu pracovat v oblasti drog a služeb pro bezdomovce. Doslechla jsem se, že lidé z Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví Praha pracují na novém projektu – vytvoření svépomocných informačních center uživatelů psychiatrické péče. Prošla jsem výběrovým řízením a v červnu 2001 jsem nastoupila. Zpočátku to pro mě bylo těžké, i když jsem při studiu prošla stáží v Psychiatrickém centru Praha (PCP) a absolvovala praxi na psychiatrické klinice pražské všeobecné nemocnice. Projekt se pomalu rozběhl a začal se rozvíjet. V roce 2003 nastal čas se oddělit a založit nové občanské sdružení VIDA.

Zástupci pacientských a rodičovských organizací, které se zasazují o lepší podmínky pro život lidí s vážným psychiatrickým onemocněním, společně se zástupci psychiatrů a pomáhajících neziskových organizací vytvořili platformu pro transformaci systému péče o lidi s duševním onemocněním v ČR. Svoje požadavky a cíle zveřejnili představitelé platformy v deklaraci, kterou v plném znění přinášíme i návštěvníkům našeho portálu.

V hnutí Mise pro duševní zdraví se angažují zástupci pacientských a rodičovských organizací, které sdružují osoby s vážným duševním onemocněním a jejich blízké – rodinné příslušníky a přátele.