– Zdravotně-sociální portál – www.Lidemezilidmi.cz • Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Jak si legálně přivydělat k invalidnímu důchodu

5. 9. 2017

Mám více než 23 let plný invalidní důchod, dnes důchod III.stupně. Když mi kdysi důchod přiznali pobíral jsem částku asi 3500 Kč. Za ta více než dvě desetiletí se sice můj důchod více než zdvojnásobil, ale zároveň se zněkolikanásobily ceny za životně důležité potřeby. Myslím tím především bydlení a jídlo. Dnes pobírám důchod ve výši těsně nad 8000 Kč. Takovou částkou patřím jistě k vyloženě sociálně slabým lidem. Přesto jsem nikdy nežádal o nějaké finanční příspěvky. Snažil jsem se vždy, nějak si k důchodu přivydělat.

Klasické normální zaměstnání takříkajíc pravidelně OD-DO díky své psychické nemoci dělat nemohu. To mi bylo jasné hned. Přesto jsem si přivydělat dokázal. Nejprve jsem pracoval na různých většinou nárazových a krátkodobých brigádách, například jsem jako brigádník pracoval při nočních inventurách v supermarketech a dělal i jiná nárazová zaměstnání. Pak, když jsem zjistil, že mohu psát do tisku a mé články mi berou začal jsem si přivydělávat tímto způsobem. Psal jsem jako externista současně hned do několika nejen regionálních, ale i celostátních novin a časopisů, což vlastně v již omezené míře dělám dodnes. Hodně mi pomohla organizace pomáhající psychicky nemocným lidem s názvem BAOBAB. Tam jsem pracoval asi 2 roky sice pravidelně od do, ale jen dvakrát v týdnu a v případě, že mi bylo psychicky špatně a nemohl jsem se do zaměstnání dostavit stačila telefonická omluva, bez jakéhokoli potvrzení od lékaře. V kladenském BAOBABU jsem vykonával drobné rukodělné práce, například výrobu košíků i jednoduchých nádob z pedigu, výrobu ozdobných voňavých svíček nebo ozdobné polepování krabiček apod. Za ty dva roky jsem si tam dokázal přivydělat docela dost a když k tomu připočtu současné externí psaní do novin a časopisů, nebyl jsem na tom finančně zas tak špatně. Smlouva s BAOBABEM byla ale jen na dobu určitou, právě na ty dva roky které jsem tam strávil. Na tu dobu rád vzpomínám nejen díky přivýdělku k důchodu, ale také proto, že mými spolupracovníky byli též lidé s duševním onemocněním a mezi těmi se na rozdíl od těch zdravých cítím jako rovnocenný a hlavně se cítím vyloženě dobře. Našel jsem si tam celou řadu kamarádů i kamarádek a s některými jsem v kontaktu dodnes. Jednoho dne smlouva s BAOBABEM ale musela vypršet a já přestal být jeho zaměstnancem. Kladenský BAOBAB mi ale pomohl ještě jinak. Přes něj jsem získal zaměstnání webového redaktora u svého současného zaměstnavatele, kterým je Zapsaný spolek ,,Dobré místo". Zde jsem zaměstnán již pět a půl roku, práce mě nejen vyloženě baví, ale hlavně opět pracuji mezi sobě blízkými psychicky nemocnými lidmi, mezi kterými se cítím vždy dobře. Navíc díky spolupráci ,,Dobrého místa" s Psychiatrickou nemocnicí Praha - Bohnice pracuji 1x v týdnu jako pomocný Peer v bohnickém Peer Klubu. I tady opět mezi psychiatrickými pacienty mi to vyloženě sedí. A co je nejdůležitější moji zaměstnavatelé jsou maximálně benevolentní vůči mé psychické nemoci, berou mě takového, jaký jsem i s mým onemocněním a jejich chování ke mě je vyloženě laskavé a lidské. Takový přístup bych v klasickém zaměstnání jistě nenašel a také proto bych ho nemohl vykonávat.

Luboš Hora-Kladno