– Zdravotně-sociální portál – www.Lidemezilidmi.cz • Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Nevzdávej se

1. 11. 2017

Na úvod své úvahy nemohu nevzpomenout na svá chlapecká a dospívající léta. Celý život jsem hodně četl a dnes mám ve své knihovně na 2000 svazků knih. Četl jsem už od dětství, vlastně od doby, kdy jsem se tuto nejzákladnější dovednost naučil. A četl jsem všechno-noviny, časopisy, ale hlavně knihy-v dětství samozřejmě hlavně ty dobrodružné.

Dnes rád vzpomínám na dva autory, kteří mě ovlivnili na celý život. Tím prvním byl Jaroslav Foglar, se kterým jsem měl v nějakých dvaceti letech možnost se osobně setkat a pohovořit s ním. Dnes je tento nezapomenutelný autor knih pro mládež již delší dobu po smrti. V mé knihovně mám vedle klasické a faktografické literatury všechny jeho vydané knížky beze zbytku. Nikdy bych je neprodal. Naopak, někdy, zvláště v těžkých životních situacích se k nim stále vracím. Co na tom, že jsou to knihy psané o chlapcích a pro chlapce. Vyzařuje z nich zvláštní síla a mravní čistota, která je tolik nezbytná v jakémkoli věku. Druhým autorem, který mě dokázal asi doživotně ovlivnit byl jistý Ernest Thompson Seton - americký zálesák, spisovatel, velký znalec drsné kanadsko-americké přírody i schopný malíř a ilustrátor svých vlastních knížek. Celé Setonovo dílo představuje svým způsobem jistou životní filozofii. Seton prožil v kanadských i amerických lesích velkou část svého života. Stýkal se s Indiány, pozoroval především divokou zvěř, ale i rostliny, plavil se po rozsáhlých jezerech i dravých řekách, tábořil v nejpustší divočině a všechna svá pozorování i osobní zážitky popsal v celé řadě knih, které si navíc sám ilustroval. Jeho životní filozofií byl, stejně jako u velkého klasika francouzské literatury Jeana Jacqua Rouessoua návrat k přírodě. Mám dodnes snad všechny jeho knížky, které vyšly v českém překladu a i k nim se stále vracím. Díky jeho knihám jsem si nejen velmi oblíbil přírodu, ale získal mnohem více. Seton ve svých knihách, článcích, přednáškách i rozhovorech napsal a pronesl velmi často různé pravdy a životní zkušenosti, které mi dokazují dávat vnitřní duševní sílu dodnes. Nejvíce mě ovlivnil jeho následující výrok: ,,Věz, že nejsi nikdy poražen, dokud si to sám nemyslíš! A nebudeš-li si to myslet , nemůžeš nikdy podlehnout." Snad stokrát jsem v životě prošel dílčími prohrami. Někdy jsem po nich už chtěl vyloženě na život rezignovat. Před mnoha lety jsem prošel i několika sebevražednými pokusy. Nakonec jsem se ze všeho vždy vyhrabal a začal se rvát se životem znovu a znovu. Třeba úplně od začátku. Čemu za to vděčím? Především četbě dobrých knih a jejich autorům. E.T. Seton k nim určitě patří. Díky němu jsem si vytvořil vlastní výrok: ,,I když třeba stokrát v životě v něčem prohraju, musím to po stoprvé zkusit a začít znovu." Pokud budu vždy jednat podle tohoto výroku a nepropadnu rezignaci, nemůžu přece nikdy prohrát. V životě je asi nejdůležitější vždy bojovat a nikdy se nevzdát.

Luboš Hora-Kladno