– Zdravotně-sociální portál – www.Lidemezilidmi.cz • Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

K zubaři chodím s hrůzou

3. 5. 2019

S hrůzou navštěvuje zubní ordinaci patrně dost lidí. Patřím mezi ně i já. Ovšem ze zcela jiného důvodu než jejich velká většina . Já se nebojím bolestivého zákroku u zubaře už hodně dlouho. Tedy již více než 20 let. Přesně od doby, kdy mi na úrazovém oddělení kladenské nemocnice bez operačně i jakéhokoli lokálního umrtvení lékaři rovnali na čtyři krát zlámaný kotník. Tehdy mě při jejich zákroku držely a málem neudržely hned tři zdravotní sestry. Větší fyzickou bolest jsem v životě nezažil. Jakýkoli zásah do chrupu je proti tomu úplná legrace. Navíc mám velmi citlivého zubního lékaře, který i pouhé plombování zubu umrtví lokální injekcí. Zažil jsem i odstraňování tzv. ,,zubu moudrosti" nikoli vytržením, ale vyřezáním pomocí skalpelu a následným sešitím dásně. I to byla sranda proti tomu rovnání kotníku. Z čeho tedy pramení ta má hrůza ze zubního lékaře? Z obavy nějaké bolesti určitě ne. Problém je v něčem jiném.

Zuby si čistím pravidelně 2x denně, ráno a večer a pravidelně také každého půlroku chodím na kontroly. Přesto se v posledních letech téměř nestalo, abych neměl nějaký zubní kaz. Při poslední kontrole, kterou jsem prodělal nedávno mi lékař našel hned kazy dva. Nějakého vrtání a plombování se nebojím. Strach až hrůzu mám při svých nízkých příjmech /Jsem invalidní důchodce III.stupně./ z ceny za plomby na zkažených zubech. Z minulosti už s tím mám velké a žel i neradostné zkušenosti. Cena za jednu plombu se obvykle pohybuje kolem 1 500kč. Plombování několika zubů tak může pro sociálně slabého člověka znamenat téměř finanční pohromu. A můj invalidní důchod nedosahuje ani devět a půl tisíce korun měsíčně. A ceny prakticky všeho se v poslední době začaly zase výrazně zvyšovat. Budu mít sice spravené zuby, ale co mi zbyde na stále se zvyšující ceny nájmu, energií, nebo základních potravin. Pro člověka, který má plat 40-50 tisíc měsíčně, pár tisícovek nic neznamená. Ale zaplatit za opravu chrupu tu samou částku je pro sociálně slabé občany někdy téměř nemožné. Hodně a často se pohybuji mezi lidmi, zejména mezi těmi sociálně slabšími. A hodně mám možnost také vidět. Ne zrovna zanedbatelné množství lidí má již ve středním věku chrup prořídlý. Na drahé plomby nemají a tak si raději nechají postižený zub vytrhnout. To je ještě zadarmo. Neviním z vysoké ceny za plomby, nebo zubní náhrady svého lékaře, kterého si naopak vážím. Veškerou vinu dávám zdravotním pojišťovnám, které stomatologické lékařství hradí méně než minimálně. A přitom jejich zaměstnanci pracují v moderních přepychových budovách, vybavených nejmodernější technikou a jejich platy za fyzické nicnedělání také asi nejsou zrovna malé.

Luboš Hora-Kladno