Na konci prosince jsem jako každý rok čekala Rozhodnutí z České správy sociálního zabezpečení a těšila se. V prosinci však žádný dopis nedošel. Fajn. V lednu jsem tedy čekala psaní a v něm slibované dvě stovky každý měsíc. Po rozbalení obálky mě však málem kleplo, 200 korun bylo pokráceno nejspíše o daň nebo výplatu pro pana Babiše. Takové zklamání. Podle všech jsem jako „ten invalida“ v balíku. Realita je taková, že jsem i pro tento stát sociálně slabá a nezajímavá. Zas vidím ty starobní důchodce před pár lety v Polsku, jak se ohřívají v krutých mrazech nad kanálem. Už vidím tu světlou budoucnost.
Monika Henčlová