Pomáháme nemocným, opuštěným, sociálně vyloučeným a lidem bez domova

Charita Valašské Meziříčí od roku 2011 zahrnuje Farní charitu Rožnov pod Radhoštěm, Charitu Valašská Bystřice a Charitu Valašské Meziříčí. Jelikož vím, jak důležitá je práce Charity nejen u nás, ale že její činnost má široké spektrum působení v různých oblastech po celém světě, chtěla jsem se dozvědět něco víc. Ředitelem Charity Valašské Meziříčí je Ing. Jiří Gavenda, se kterým jsem si o těchto otázkách povídala.

Většina z nás si neumí představit, co je to ocitnout se ve tmě, zůstat odkázaný na pomoc druhých. Součástí systému pomoci nevidomým lidem, který vybudovala Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých (SONS), je v každém kraji organizace TyfloCentrum. Jsou to převážně ambulantní střediska, do kterých klienti dochází, ať už sami nebo s doprovodem. Nachází zde asistenční a poradenské služby a celou řadu dalších vzdělávacích rehabilitačních kurzů, např. práce s PC, kurz vaření, kurz první pomoci. TyfloCentra pro klienty zejména nezaměstnané či nezaměstnatelné připravují aktivizační program. O činnosti TyfloCentra Brno jsem si povídala s jeho ředitelkou RNDr. Hanou Bubeníčkovou, která se nám pokusí podhalit svět a vnímání nevidomých.

Pracuji jako dobrovolník pro TV NOE a ráda tuto televizní stanici sleduji. Na jednom setkání dobrovolníků jsem se proto rozhodla požádat o rozhovor ředitele TV NOE otce Leoše Ryšku, člověka velmi lidského, který má velké srdce pro druhé a kterého si moc vážím. Snad jeho slova osloví i vás.

Zakladatelka Občanského sdružení BuduPomahát Hana Kosová je původním povoláním ekonomka, ale nikdy se tím neživila. Byla tanečnicí ve Státním souboru písní a tanců a Armádním uměleckém souboru, pracovala jako úřednice, produkční, grafička a nakonec se dostala až k videu. Občanské sdružení BuduPomahát bylo založeno na podporu neziskového sektoru, tedy charitativních a pomáhajících organizací. Haně Kosové je 46 let, má dva syny a žije v Praze. Povídala jsem si s ní nejen o práci, ale i dobrých lidech mezi námi.

Poradna Modrého Kříže ve Valašském Meziříčí pomáhá osobám závislým na alkoholu, nealkoholovým drogám, patologickém hráčství či v jejich ohrožené závislosti. Její pracovní náplň se dělí na přímou práci se zájemci a klienty a na komunikaci s ostatními organizacemi, spolupráci s komunitním plánováním města, s krajem. Myslím si, že je tato poradna velmi důležitá, protože lidí, kteří jsou závislí na alkoholu, drogách či gamblerství neustále přibývá. Je to velký problém nejen u nás v ČR, ale i jinde ve světě. Je zapotřebí těmto lidem pomoci, aby znovu nalezli nový smysl života a začali pracovat sami na sobě. Vedoucí a sociální pracovnicí Poradny Modrého Kříže ve Valašském Meziříčí je Mgr. Julie Hlavenková. Sešla jsem se s touto milou a sympatickou mladou ženou, abych udělala rozhovor, týkající se její práce i organizace Modrý kříž.

Onemocníme-li v průběhu života, zjišťujeme proč, ptáme se sami sebe, co jsme udělali špatně. Hledáme, pátráme a rekapitulujeme. Ale když se narodí malé miminko, které je velmi postižené, dítě, které nemělo šanci někomu ublížit či udělat něco špatně, můžeme snadno dojít k názoru, že život je nespravedlivý. Možná ale z našeho pohledu nevidíme nitky života, které se vinou mimo náš obzor. Doktorka Hana Bubeníčková se narodila se zdravotním postižením. Musela se tváří v tvář postavit osudu a svůj smysl života našla v práci s nevidomými. Dnes je ředitelkou obecně prospěšné společnosti TyfloCentrum Brno a její práce se stala jejím posláním.

V Psychiatrická léčebně v Bohnicích můžete navštívit místní farmu, která je zaměřena na hipoterapii, určenou jak pro pacienty tak pro veřejnost. Měla jsem příležitosti hovořit s vedoucí fyzioterapeutkou hipoterapeutického střediska Hanou Hermannovou. Prozradila mi, jak taková hiporehabilitace probíhá.

Na hlavě má parádní čelenku a na kopýtkách obuté krásné černé nebo červené botičky, ve kterých vypadá jako Karkulka. Se svou průvodkyní prochází centrem města, občas zamíří do nákupního centra a světe div se, nevyhne se ani pojízdným schodům v Metru. Kolemjdoucím mohou nejprve vypadnout oči z důlků, ale vzápětí se na jejich tváři objeví úsměv a ti odvážnější si jdou koníka pohladit. Mnohým to připadá jako recese, ale věřte nebo ne, Katrijn má důležité poslání. Je totiž vodícím koněm.