Nástup tohoto onemocnění se posouvá, bohužel, ke stále mladším ročníkům (dnes často padesátiletí i mladší, dokonce se nemoc objevila i u 36leté ženy). Ještě donedávna to byla nemoc postihující pětaosmdesátileté a starší. Podle odborníků je na vině kromě genů také stres, přepracování, nedostatek spánku, relaxace, ale také to, že neumíme odpočívat, neumíme „vypnout“.
Nejvíc ohrožení jsou lidé, vykonávají profese náročné na psychiku, (lékaři, bankéři nebo vysoce postavení manažeři). Dlouhodobé přetěžování mozku, nadměrný stres a málo regenerace může spolu s dalšími vlivy spustit u jedinců s genetickými předpoklady rozvoj Alzheimerovy choroby.
U mladších pacientů je problematické včasné odhalení této "stařecké" nemoci, dále pak její rychlejší postup a také odlišný průběh onemocnění. U mladších pacientů je nástup nemoci podstatně agresivnější než u seniorů a průběh rychlejší.
Navíc prvním symptomům často nikdo nevěnuje dostatečnou pozornost. Lékaři většinou nepředpokládají, že by se mohlo jednat o některou z forem demence. U mladých lidí na to ani nikdo myslet nechce a také je to málo pravděpodobné.
Alzheimerova nemoc způsobuje neschopnost vykonávat běžné každodenní činnosti. Prozatím je nevyléčitelná, její průběh však můžeme ovlivnit způsobem života, který vedeme před vypuknutím onemocnění. Tak na to mysleme!
U lidí s aktivním životním stylem a bohatým duševním životem je průběh choroby pomalejší. Mozku prospívá také neustálé se učení novým věcem (ale bez stresu!), modlitby, luštění křížovek, hraní her náročných na pozornost, různé kvízy, testy, četba, ale také cestování a přiměřená fyzická aktivita. Mozek a naše nervová vlákna milují ořechy a zvláště mandle. Říká se, že hrst mandlí denně pomáhá oddálit nástup Alzheimerovy choroby!
Nežádoucí je naopak nečinnost, deprese či pití alkoholu. Zvláště časté pití alkoholu nebo pití ve větším než malém množství pravděpodobnost choroby zvyšuje a její nástup urychluje.
Věra Schmidová
