Pokud by někdo na svou obhajobu uvedl, že je celý den sám a bez přátel na telefonu, bohužel ani on neunikne pocitům viny z nesplněného úkolu, pokud nejednal. Mohl například zkoumat možnosti vyvedení aprílem sama sebe, což zdá se, stejně jako nic na světě, není nemožné. Lze si z toho připravit meditační cvičení a vypěstovat si na chvíli část osobnosti, která je překvapená tím, co dělá a říká ta druhá. Když se nad tím člověk zamyslí, je to situace, která je vlastně obyčejnější, než bychom čekali. Jelikož v sobě nosíme zcela neznámou bytost – jinak by postulát „poznej sám sebe“ byl nesmyslem - překvapujeme se neustále. V čem jde ale tato aprílová meditace dál je schopnost poznat, kdy sami sebe klameme a se zadostiučiněním na sebe v tu chvíli vykřiknout: „apríl!“ Myslím, že taková zkušenost je velmi dobrá škola pro život. Jsou ale i další možnosti, pokud se v tento veselý den nechceme příliš nadřít. Zaměstnat například představivost a vymýšlet si teoretické situace, kterými bychom mohli potrápit druhé, ačkoli momentálně nemáme možnost. Copak někomu lhát a pak přiznat barvu, to z toho ještě vyjdou zkrátka, ale když jim například řekneme: „Je prvního dubna. – apríl!“ zamotáme jim na několik hodin hlavu do paradoxu. Nabízejí se i další aprílové aktivity, možná o něco méně náročné. Můžeme se třeba probírat novinami v honbě za novinářskými kachnami, prvního dubna zaručeně rostou. Jen člověk sotva ví, kolik jich vlastně ulovil. Může se jako já několik měsíců domnívat, že zpráva o tom, že střed hory Říp se propadá tak, že silueta kopce začne za několik let připomínat lidské hýždě, je holý fakt. Anebo naopak může pročíst celé noviny a nenajít jedinou pravdivou informaci. Co se týče mě, letošní apríl jsem nepromrhala tak strašně jako minulá léta a tudíž ani nezpytuji svědomí. Sice jsem nikoho nepomátla, ale vytvořila jsem vtip s tématikou Aprílu: Přivede si chlap večer domů ženskou. Když dojde na lámání chleba a ona zvedne sukni, ejhle skví se tam pánský orgán. Chlap kouká překvapeně do té doby než ona řekne „Apríl!“ Poslala jsem ten vtip kamarádovi, který se zabývá sprostými vtipy, aby ho kresebně ztvárnil. A jak jste si s Aprílem poradili vy?
– Zdravotně-sociální portál – www.Lidemezilidmi.cz • Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.
Nový web naleznete na adrese www.lidemezilidmi.cz
Co s Aprílem?
4. 4. 2017Je zodpovědností každého člověka naplno prožít svůj život a málokdo se dokáže přes tento požadavek přenést. Například prvního dubna se zdá být svatou povinností každého vyvést někoho aprílem, případně se někomu chytit na lep, jinak si může se smutkem říct, že promarnil den. Zvláště pro nás blázny je imperativ aprílu obzvlášť palčivý, zejména proto, že v Americe se mu říká „fools‘ day,“ den bláznů. Sáhněme si tedy každý do svědomí, kolikrát jsme letos na Apríla někoho napálili?! Nepromarnili jsme svou příležitost? Vždyť stačilo jenom říct například v cukrárně „dal bych si špičku a kávu s mlékem“ a pak se obrátit na servírku nesoucí občerstvení se slovem „apríl“ a odebrat se bez placení pryč. Nebo se s někým nekonečné hodiny loučit, kdy pozdravy na rozloučenou střídají slova „apríl,“ člověk nemusí být ani obzvlášť vynalézavý.
Kateřina Málková
Když v pubertě nosila tričko s nápisem Crazy girl, nevěděla, jak doslovně ji to jednou bude vyjadřovat. Pro ni to znamenalo divokost, živelnost a radostnost, kterou se v té době pyšnila. V sedmnácti letech sestoupila do pekel. Začalo to osudným zjištěním, že strach ze strachu způsobuje strach. To způsobilo depresi. Jako odpočinek od deprese přišla mánie a nakonec vše vyvrcholilo psychózou. Od té doby trpělivě leze z propasti. Nálepky, kterými ji lze v současné době popsat, jsou „učitelka jazyků,“ „literátka,“ nebo „intelektuálka“ zároveň však „invalidní důchodce.“ Ona sama se identifikuje s vlkodlakem.
