Takové přívaly energie a soustředění! Bylo to vyložené dobrodružství. Brala jsem to jako výzvu a házela do košíku jako bystrý basketbalista postupně položky našeho seznamu. U regálu s čaji jsme ale nevěděli. Heřmánek nikde. Přítel už odjížděl s vozíkem agilně někam do dáli a tak jsem byla nucena rychle se rozhodnout. Čaj, který jsem takto zvolila: Teekanne na žaludek a střeva pak nakládala do košíku snad ruka Boží. Doma při jeho obřadném podávání jsme stále přicházeli s novými a novými objevy jeho účinků a žaludkem a střevy to zdaleka nekončilo. Oběma se nám ve stejném okamžiku začala nezadržitelně prohřívat záda a narovnali jsme se. Bylo to skoro jako ten známý příběh z prehistorie. V průběhu požívání se navíc ukázalo, že přestáváme mít chuť na cigaretu. To proto, že čaj vyhladil naše plíce doběla. Naše dýchání pomalu přecházelo v holotropní, tak mocně se plíce roztáhly, jako by přestaly kdekoli končit. Nádherně se pak odpočívalo a příteli usínalo. Ještě než zavřel víčka, vzdali jsme díky osudu a Kauflandu. Nebýt toho, že nás tak převezli se zavírací hodinou, nikdy bychom náš objev neučinili. A tak cesty Boží zase vedly tam, kam měly, jak jinak.