Hudba, festivaly a bariéry

Léto je sezónou hudebních festivalů. Můžete si vybírat z nepřeberného množství stylů, žánrů i forem. Rockové, metalové, folkové, trampské, bluegrassové, bluesové, jazzové, setkávací, taneční, městské, industriální, přírodní, vážné i nespoutané. Miluju hudbu a mám ráda lidi.

Od nepaměti jsem návštěvníkem Porty, která je pro mě dámou v zeleném, se slunečním kloboukem a v pohorkách. Porta je dáma s nadhledem a úsměvem, tolerantní a velkorysá. Dáma, o jejímž věku se už nemluví. Dáma, co za ta léta už vychovala a do světa vypustila desítky talentovaných hudebníků dnes již světových jmen. Ani si netroufám jmenovat, protože bych určitě nebyla objektivní. Prošla všemi myslitelnými změnami a otevřeně přijímá každý pokus o hudební tvoření. Ráda se vracím.

Colours of Ostrava je vedle ní živý a nespoutaný puberťák, co má rád prostor, hluk a pití. Mladík, který nesnáší konvence, miluje slavná jména, touží se stát miláčkem davů. Chová se trošku světácky a trošku bezohledně, občas myslí víc na sebe než na ostatní. Žádá všeho mnoho - mnoho scén, mnoho prostoru, mnoho piva, mnoho žánrů, mnoho decibelů, mnoho návštěvníků. Na druhé straně však nabízí málo míst k sezení a odpočinku, málo kaváren a čajoven ke klidnému rozjímání, málo pochopení pro děti a maminky. I přes kontroly se vždy našel někdo, pro koho zákaz deštníků neplatil, kdo kouřil uprostřed hlediště, strkal se nebo rušil kruhy těm, co chtěli prostě jen tančit. Fronty u záchodků byly nekončící a nohy na strusce bolely už po prvním dni. Upřímně jsem litovala maminky s bříškem nebo kočárkem, všechny s berlemi nebo na mechanickém vozíku. Neobešli se totiž bez pomoci. Na druhé straně je potřeba pochválit snahy o vytvoření kreativních dílen, bezbariérového baru, vratných ekologických kelímků, stanu pro neslyšící a vyhrazených míst pro vozíčkáře. Colours prochází postupně všemi dětskými nemocemi, má všechny ctnosti i nectnosti dospívajících. Těším se, až dozraje.

Zato Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou je mladá žena, která už ví, co chce. Hudbu vybírá s nadhledem a bez předsudků ze všech koutů světa. Má vybrané chování a pochopení pro různorodost hudební, kulturní i lidskou. Usadila se v nádherném prostředí zámeckého parku, pravidelně osídleném sochami místních výtvarníků a nedalekých uměleckých škol. Má ráda děti i psy, divadla i kejklíře, publikum sedící, tančící i ležící. Přes den nabízí malé koncerty a nepřeberné množství kreativních dílen od hudebních a pohybových, přes tvořivé až po výtvarné a textové. Večer pak přehlídku hudebních lahůdek z celého světa. Pod pódiem se neobjevují deštníky, hlasité a nespokojené děti jsou odváděny do hracího stanu, psi leží svým pánům poslušně u nohou a kuřáci si ulevují jen ve vyhrazených místech s pískovými mísami. Nikde se neválejí kelímky, nedopalky nebo odpadky a nikdo nekontroluje tašky. Folkovky jsou zkrátka kultivovaná mladá dáma. Je to rodinný typ, co svým úsměvem stírá bariéry mezi hudebníky a návštěvníky, mezi jazyky, kulturami, barvami, vzděláním či vírou.

Letošní téma Folkovek „Hudba a bariéry“ bylo opravdu příznačné. Jen jednu malou příhodu za všechny. Maminka třináctiletého Kuby se rozhodla mu ukázat hudební festival. Přijeli se stanem a nekonečně dobrou náladou. Ale cesta z kempu na zámek byla pro drobnou matku s vozíkem pro syna velmi namáhavá. Nestěžovala si, ale naštěstí lidé nejsou slepí a tak jsme byli svědkem nevídaného. Pořadatelé nejen že dohodli s kastelánem výjimku pro postavení stanu v zámeckém parku a to bez poplatku, který měli ostatní stánkaři. Ale také pomohli sbalit stan, naložit Kubu s vozíkem, maminkou a všemi věcmi do uzpůsobené dodávky, vyvézt je nahoru na zámek, postavit znovu stan a ještě se přitom usmívali. Kuba jim mohl poděkovat jen očima. Potvrdilo se tak nevyslovené, bariéry nejsou na cestách a schodech, nosíme si je v hlavě a jen my sami máme tu moc je zbourat.

http://www.protisedi.cz/article/folkove-prazdniny-neni-folk-jako-folk

http://www.folkoveprazdniny.cz/gallery.php

http://www.colours.cz/

http://www.porta-festival.cz/ceske-narodni-finale-revnice.html