Od konce lonského prosince pořádám pro zaměstance ,,Dobrého místa" turistické výlety po památkách České republiky. Ten první na pražský Vyšehrad byl nejméně povedený, třebaže měl největší účast. Ty tři další, konkrétně na Okoř a Budeč, na Konopiště a Kožlí a naposledy na památný vrchol Řípu už byly mnohem lepší.

I silnou vůlí překonal těžkou nemoc

Mistr republiky nejen v hokeji, ale i ve fotbale Jméno Jindřicha Karase je pamětníkům kladenského sportu dobře známé. V první polovině 70. let Jindřich Karas hokejovou kariéru na vrcholové úrovni ukončil. Poslední tři sezony si zahrál legálně v Německu a po návratu hrál ještě několik let v nižších soutěžích. Krutý zlom v jeho životě přišel v 90. letech.

Sportu je stále věrný

Pan Jaroslav Hošta z Kladna je už sedmdesátník, ale stále je pracovně aktivní. V mládí hodně sportoval, a to hned v několika odlišných disciplínách. Vedle fotbalu a hokeje se věnoval i atletice a gymnastice. Již 40. sezonu je pořadatelem při hokejových zápasech kladenských Rytířů. Dokonce hlavním pořadatelem je na kladenském fotbalovém stadionu Františka Kloze, kde hrají svá divizní utkání fotbalisté SK Kladno. Sportu se ale pan Hošta věnuje i aktivně, byť samozřejmě již na rekreační úrovni. Stále jezdí na kole a snaží se i jinak udržovat v dobré tělesné kondici. O jeho pořadatelské práci jsem si s ním povídal.

V neděli 14.4 probíhal již 16. ročník fotbalového turnaje lidí s duševním onemocněním tzv. FOKUS CUPU. Turnaj byl jakousi generálkou i motivací na jiný, podobný a velký turnaj tv. EASI Cup 2019-bez předsudků, který se s vysokou mezinárodní účastí týmů z velké části Evropy uskuteční v červenci letošního roku v Praze.

V neděli 8.4 jsem v rámci spolku ,,Dobré místo“ pořádal další turistický výlet po turistických zajímavostech i architektonických památkách České republiky. Přestože šlo během pouhých dvou týdnů již o druhý výlet, někteří účastníci jako Zuzanka, nebo Ondra se ho zúčastnili opětovně, jiní jako Katka a Tomáš, byli úplnými nováčky. Cílem výletu byla tentokrát poměrně členitá a kopcovitá krajina Benešovska.

Chtěla by se věnovat psychoterapeutickému výcviku

Třiatřicetiletá Evelína Hejnová z Prahy má psychické problémy už od dětství. V tomto období se však nikdy neléčila na psychiatrii, a to ani ambulantně. „Bylo mi asi 12 let, když se u mě začaly projevovat první alarmující příznaky. Tehdy se jednalo především o velkou vnitřní nejistotu a zmatek, což následně vedlo k sebepoškozování, konkrétně pořezáním na ruce, a přidaly se i problémy s anorexií,“ vzpomíná Evelína. Při studiu na osmiletém gymnázium se její problémy prohlubovaly. Přidaly se deprese a Evelína měla i tendence k jakémusi magickému myšlení. Přesto se stále zatím obešla bez pomoci psychiatrů. „Studium jsem krátce před maturitou přerušila a místo toho odjela na rok do Anglie, kde jsem absolvovala kurs angličtiny a pracovala. Odmaturovala jsem až po návratu, navíc na jiném gymnáziu. Po maturitě jsem se vrátila do Anglie a začala studovat psychologii v Londýně,“ říká mladá žena.

Má rád sport

Sedmadvacetiletý Karel Nutil z Prahy si už v životě něco prožil i protrpěl. Již v dětském věku mu lékaři objevili nádor na hlavě. Ten mu v 15 letech úspěšně a bez následků odoperovali. Horší to bylo s jeho psychikou. Problémy měl již v dětství. Kvůli své hlavní diagnóze, kterou je porucha osobnosti, nedokázal nikdy zvládat konfliktní situace, a proto byl často hospitalizován v psychiatrických zařízeních. Na konflikty vždy reagoval neadekvátně a v takových situacích byl schopen kohokoli napadnout především slovně, a někdy i fyzicky. Již v dětském věku se léčil na psychiatrii a to jak ambulantně, v některých případech byl i hospitalizován buď v Psychiatrické nemocnici v Praze Bohnicích nebo v Opařanech. „Učil jsem se kuchařem. Při jednom konfliktu na učilišti jsem dal učitelce facku, a proto mě z učňáku vyhodili,“ vzpomíná Karel.

V neděli 24.3 jsem pro zaměstnance Dobrého místa pořádal zatím druhý turistický výlet po českých turistických zajímavostech a historických památkách. Ten první v prosinci loňského roku se pravda příliš nepodařil. Patrně hlavně proto, že byla zima. Ten druhý v prvních jarních dnech letošního roku se mi líbil mnohem více.

Klikněte zde a navštivte stránku spolku Dobré místo