Zdravotní problémy začaly už na Slovensku

Dvaapadesátiletá slovenská občanka paní Alena Furimská se narodila v Rimavské Sobotě, ale základní i střední průmyslovou školu elektrotechnickou vychodila v Banské Bystrici. Tam se také v roce 1988 vdala a s manželem mají jednu dceru Lucii. Manželství však skončilo po dlouhých 22 letech rozvodem. Horší bylo, že již během studia na střední škole se u ní začaly projevovat závažné zdravotní problémy psychického rázu. Nakonec slovenští lékaři určili její hlavní diagnozu jako schizofrenii. Jako dospělá dostala časem nejprve částečný a poté i plnný invalidní důchod. ,,Podle mě psychické problémy začaly hlavně kvůli až despotické výchově mé matky, která uznávala pouze své názory a snažila se je vnutit i mě.“ vzpomíná paní Alena, která už při studiu na střední škole musela vyhledat pomoc psychiatra. Další potíže měla Alena Furimská se svým manželem.

Ředitelka Oblastního spolku Českého červeného kříže /Os ČČK/ Kladno Stanislava Klicmanová je v celorepublikové organizaci ČČK skutečnou legendou. Pro Červený kříž pracuje od svých 21 let, to znamená neuvěřitelných 62 let. Ze zdravotních důvodů skončila letos v září ve funkci ředitelky, ale pro kladenský Červený kříž bude na částečný úvazek pracovat dál. Za desetiletí práce v organizaci získala mimořádné zkušenosti, a tak bude nejplatnější pracovnicí i nadále.

Nese těžký osud statečně

Osud byl k paní Mirce Šindelářové až neobyčejně krutý. Narodila se v Karlových Varech jako těžce tělesně postižené dítě - téměř bez rukou i nohou. Na tomto postižení se patrně podepsala její vlastní matka, která dítě nechtěla a bez jakékoli domluvy s lékařem začala neodborně brát léky na potrat. To se jí nepodařilo, dítě porodila, ale těžce postižené. Holčičku hned po porodu matce odebrali a umístili do ústavu v Plzni.Ve dvou letech byla Mirka přeložena do známého Jedličkova ústavu v Praze. „V Jedličkárně byl chlapec přibližně mého věku, prakticky stejně postižený. Vyrůstali jsme spolu, spolu chodili do mateřské i základní školy a zvykli si na sebe.“ vzpomíná paní Mirka.

Rodiče ji naučili pomáhat lidem

Jedenadvacetiletá Vladislava Anderlová se narodila v Kladně, kde žije a pracuje jako asistentka v Centru pro zdravotně postižené a seniory Středočeského kraje. Vyučila se v oboru sociální péče a absolvovala dvouletou nástavbu s maturitou - obor podnikání. O tom, že by soukromě podnikala ale nikdy vážněji neuvažovala. Rozhodla se do budoucna pro něco docela jiného, pro společnost užitečnějšího. ,,Rodiče mě už od dětství vedli k tomu, abych se vždy snažila pomáhat jiným, třeba docela cizím lidem, kteří pomoc potřebují. O svém budoucím povolání jsem tak měla jasno už na základní škole,“ uvádí Vlaďka.

Markéta Bednářová a Michaela Malá budou číst ze svých knih s tematikou duševního zdraví: Homo psychotikus, Ve stínech za zrcadlem a Zfetovaná duše.

Autorské čtení na téma "Když onemocní duše..." se uskluteční v pátek 19. srpna 2016 (začátek v 19 hodin) v Cafe 131, Pod kaštany 183/3, Praha 6 - Dejvice.

Mojí psychiatrickou diagnozou je těžká až extrémní porucha osobnosti, spojená s velmi nepříjemnými fobickými stavy. Jak vlastně se u mě fobie projevuje? Mám s ní právě ty nejčerstvější zkušenostosti,protože fobické stavy jsem si musel doslova protrpět, někdy zhruba od 10. června do začátku července letošního roku. Objevily se u mě tentokrát přibližně po roce a čtvrt. To je pro mojí osobu poměrmě dlouhá doba, protože v minulosti mě postihovaly i několikrát do roka. Zato o to víc byly tetokrát nepříjemnější. V mém případě se jedná o fobie strachu z lidí. Neměl jsem třeba nikdy fobie spojené s paranoickými představami, že mě chce někdo zabít, nebo nějak fyzicky zlikvidovat. Mé fobie strachu z lidí jsou jiné. Prostě si nějak vsugeruji, že mě lidé chtějí třeba připravit o důchod,nebo o mé oblíbené zaměstnání novináře, respektive o studium na dvou universitách III.věku, nebo i o práci dobrovolného trenéra u mládeže.

V každodenním životě většiny lidí s duševním onemocněním se projevuje množství problémů a obtíží, o kterých veřejnost nemá dostatek informací. Pracovníci spolku Dobré místo se formou anonymního internetového dotazníku zeptali přibližně tisíce lidí s vážným duševním onemocněním na to, s čím se potýkají a jakou pomoc jim poskytuje okolí.

Jako ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice a současně místopředseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP, patří MUDr. Martin Hollý, MBA do nejužšího týmu, který na ministerstvu zdravotnictví připravuje reformu psychiatrické péče. Zeptali jsme se ho na aktuální problémy české psychiatrie.

V netradičních prostorách Impact Hub Praha se koncem loňského roku uskutečnila konference a networking u příležitosti představení destigmatizační kampaně na podporu komunitní péče pro nejvážněji nemocné psychiatrické pacienty.